CERN: 50 let hledání částic

CERN 50.výročí

CERN 50.výročíPřed půlstoletím vznikla Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), dnes jedna z nejdůležitějších laboratoří pro výzkum fyziky částic v celém světě. Nyní sdružuje 20 evropských zemí, Česká republika je členem od roku 1993.

Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR řekl, že CERN se dnes zabývá především vlastnostmi elementárních částic.

„Zkoumají tam, z čeho je složena hmota, jaké síly působí v nejmenších částečkách hmoty a podobně,“ popsal Chýla náplň práce střediska, jehož nejznámější součástí je 27 kilometrů dlouhýkruhový urychlovač částic a srážeč protonů, který je umístěný pod zemí u Ženevy ve Švýcarsku.

„To je gigantické zařízení, váží to 7000 tun,“ upozornil Chýla. Experimenty dává dnes dohromady na osm tisíc fyziků z celého světa, nejen z členských zemí, ale i z Austrálie, Číny, Indie, Izraele, Kanady, Japonska, Ruska a USA.

Při vzniku 29. září 1954 bylo v CERN 12 zemí. Český finanční vklad do organizace se odvíjí od hrubého domácího produktu. „Z vědeckého hlediska přispíváme ale docela dost,“ poznamenal Chýla.

Češi se například už několik let podílejí na přípravě experimentů, které se v CERN uskuteční až v roce 2007. Na práci centra se podílí i český průmysl. Čeští vědci a technici například dodávají pro urychlovače detektory či subdetektory.

Z členství Česka v CERN vyplývá pro české firmy právo ucházet se o zakázky ve výběrových řízeních. Z ČR byl dodán například speciální typ oceli.

Zájemci o středisko se podle Chýly mohou mnoho podrobností dozvědět v pražském Karolinu 12. října, kde bude CERN věnován celý den. „My máme mnoho mladých lidí, kteří tam spolupracují nasvých diplomantských pracích,“ poznamenal český vědec.

„Jde o základní výzkum. Ne o patenty. Smyslem je objevit třeba nějaké nové částice, nové jevy a společně to pak publikovat,“ vysvětlil.

Specialitou CERN je vývoj a provoz urychlovačů částic a mezinárodní týmy vědců staví mohutné detektory, které tyto částice zkoumají.

Od 50. let bylo uvedeno do provozu už několik generací urychlovačů. Cílem je zjistit, zda třeba uvnitř protonů nejsou ještě menší částice a jaké zákony mezi nimi působí.

V CERN také shodou okolností vznikla na přelomu 80. a 90. let počítačová komunikační síť www. Někdy se nepřesně říká, že fyzikové CERN vynalezli internet.
Jakub Dospiva

Napsat komentář