ČEZ staví nejdražší elektrárny na světě

Praha, Brno, 27. října 2010 – Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA), které zveřejnila ve své publikaci Projected costs of generating electricity 2010 [1], staví ČEZ nejdražší hnědouhelné elektrárny ze zemí OECD. Potvrzuje to i srovnání nákladů konkrétních projektů v Česku a sousedních zemích. Ekologický právní servis navrhl kroky, které by mohly důvody vysokých cen odkrýt a předložil je dozorčí radě ČEZ i premiéru Petru Nečasovi. Dozorčí rada ani premiér však navrhované kroky nepodpořili.

„ČEZu klesají tržby i hodnota akcií a politici volají po důkladné analýze. Taková analýza by rozhodně neměla pominout kontrolu investic do obnovy hnědouhelných elektráren. Podle řady mezinárodních srovnání jsou projekty výrazně předražené, přitom nejde o zanedbatelné částky: ČEZ plánuje investovat do hnědouhelných elektráren přes 100 miliard. Kdyby byl ČEZ schopen snížit investiční náklady alespoň na průměr zemí OECD, ušetřil by 30 miliard – to jsou zhruba dvě třetiny jeho loňského zisku,“ řekl Jiří Boudal z organizace Ekologický právní servis, která investice ČEZu do hnědouhelných elektráren monitoruje [2].

ČEZ má průměrné náklady 3485 dolarů za každý instalovaný kilowatt výkonu, což je rekord mezi zeměmi OECD. Průměr OECD činí 2383 dolarů/kW, na druhém konci řady jsou Australané s nejnižšími náklady 1802 dolarů/kW [3].

ČEZ má nejvyšší náklady dokonce i přesto, že se jako jediný na světě chystá postavit podkritickou elektrárnu (Prunéřov II), u které jsou podle IEA investiční náklady standardně mnohem nižší: „Mezi 48 projekty uhelných elektráren (z nichž 40 je ze zemí OECD) je pouze jediná podkritická, což odráží klesající zájem o tuto zastaralou technologii s nízkou účinností, přestože jsou u ní nižší investiční náklady,“ uvádí publikace [4].

Právě nižší cena byla také podle ČEZu hlavním důvodem pro volbu zastaralé technologie. Avšak z publikace je patrné, že podkritický blok v Prunéřově vyjde dráž než například slovenské nebo německé nadkritické bloky podobné velikosti [5].

Zarážející je i srovnání s polskou elektrárnou Belchatow: tam v současnosti staví jeden nový nadkritický blok s vyšší účinností i výkonem, než bude mít Prunéřov, a kromě toho tam opravují 10 starších podkritických bloků (u kterých se účinnost na úroveň budoucího zbrusu nového kotle v Prunéřově). Belchatow bude mít celkově 6x větší výkon než Prunéřov, i vyšší účinnost, přitom celkové náklady na úpravu elektrárny včetně stavby nového bloku odhaduje investor na 1,7 miliard eur, tj. 42 miliard korun [6]. Investiční náklady na Prunéřov II činí podle ČEZu nejméně 25 miliard!

Ekologický právní servis s ohledem na tato zjištění vznesl na valné hromadě ČEZ v červnu 2010 návrh na kontrolu hospodárnosti obnovy Prunéřova. Ačkoli návrh EPS podpořili minoritní akcionáři ČEZ, zástupci státu návrh odmítli. V září EPS poslal otevřený dopis předsedovi vlády Petru Nečasovi, ve kterém jej upozornil na vysoké ceny elektráren a navrhl mu postup, který by prověřil, zda zakázky nebyly přiděleny nevýhodně. Následně se EPS podařilo dojednat schůzku na 19. října 2010, na které se měl premiér k návrhům EPS na kameru vyjádřit. Avšak den před schůzkou, poté, co EPS zaslal premiérovi detailní podklady, byla schůzka zrušena premiérovým šéfporadcem (a čerstvým předsedou dozorčí rady ČEZ) Martinem Římanem, který oznámil, že premiéra v této věci zastoupí, avšak rezolutně odmítl přítomnost kamery, protože „nemůže mluvit za premiéra“.

Nemůže však prý mluvit ani z pozice předsedy dozorčí rady ČEZ, protože „tato schůzka byla dojednána přes úřad vlády, kde působí pouze jako premiérův poradce“. Na následné pokusy o dojednání jiného termínu schůzky již premiér nereagoval.

Martin Fadrný z EPS k tomu dodal: „Petr Nečas před několika dny prohlásil, že ČEZ během krize zaspal a bude mít co vysvětlovat. Stejně tak by ale měl vysvětlit Petr Nečas, proč odmítl reagovat na opakované výzvy ke kontrole investic ČEZ. Současná situace ČEZu totiž nemusí být způsobena jen světovou krizí, ale dost možná i nevýhodnými a předraženými investicemi, které ČEZ za tichého přihlížení minulých vlád i vlády Petra Nečase realizuje. U vlády, která se hodlala etablovat jako vláda odpovědných hospodářů, to zaráží o to víc.“

Kontakty:
Martin Fadný
právník a vedoucí tématu Odvědný stát
mobil: +420 775 154 079
e-mail: martin.fadrny@eps.cz

Poznámky a odkazy na zdroje:

1) Publikaci je možno zakoupit ve formátu .pdf na http://iea.org/w/bookshop/add.aspx?id=403

2) Náklady ČEZu jsou 3485dolarů/kWh, průměr OECD 2383. 100 miliard při měrných nákladech 3485 činí cca 70 miliard při měrných nákladech 2383.

3) Viz str. 52 publikace. „Overnight costs for OECD area coal plants consuming brown coal range from 1 802 USD/kWe in Australia to 3 485 USD/kWe in the Czech Republic (with a standard deviation of 532 USD/kWe, a median of 2 383 USD/kWe and a mean of 2 308 USD/kWe).“

4) Tamtéž. „Only one subcritical plant is included among the dataset of 48 plants of which 40 are from OECD countries, reflecting the declining interest in this outdated technology with low efficiency (30% to 38%), despite its low capital cost.“

5) Tamtéž. Viz také studie Cityplan (www.eps.cz/cityplan.pdf), str. 10 a 14 Boxberg, DE, 1x675MW (superkritický, 43%), investiční náklady 20,8 miliard Kč SK, 1x300MW(superkritický, účinnost 40%), investiční náklady 15 miliard Kč Prunéřov 3x250MW(podkritický, účinnost 39%), investiční náklady 25 miliard Kč.

6) Viz http://goliath.ecnext.com/coms2/gi_0199-7138507/858-MWe-supercritical-extension-for.html a http://www.elbelchatow.bot.pl)

Obraz investiční politiky ČEZ dokresluje také studie, kterou si nechal EPS vypracovat společností Cityplan. Ze studie plyne, že obnova Prunéřova v modernější nadkritické variantě se 42% účinností by byla i přes vyšší investiční náklady výhodnější. Díky vyšší účinnosti elektrárny a dalším faktorům by se ušetřilo 81Kč na každé vyrobené megawatthodině elektřiny, což by s ohledem na dostupné zásoby uhlí mohlo činit celkově až 10 miliard korun. Srv. studii Cityplan, str. 15

Odpovědi na námitky ČEZ
Manažer ČEZ odpovědný za hnědouhelné projekty Václav Matys k publikaci řekl: „My máme prostě úplně jiná čísla, než jaká jsou v ročence. Nevím, co všechno do svých údajů zahrnují Němci či Slováci, a co ne.“ Avšak metodika, co mají investiční náklady projektů zahrnovat, je jednotná. Srv. „Overnight construction costs include owner’s cost, EPC (engineering, procurement and construction) and contingency, but exclude interests during construction (IDC). Total investment costs include IDC, but exclude refurbishment or decommissioning.“ (Str. 22) Navíc údaje poskytl IEA zaměstnanec ČEZ Lubor Žežula. Srv. str. 7
← Zpět na aktuality

Zdroj: Pohodačez.cz

 

 


Moje poznámky

 

 

Napsat komentář