„Potřebujeme silnou dohodu o klimatu. Úspěch na konferenci v Kodani se může stát nejúčinnějším stimulem pro další vývoj světové ekonomiky. Zvedne se vlna inovací a investic do čistých energií. Investice do zelené ekonomiky není jen možností volby. Je to chytrá investice do lepší budoucnosti.“

Klimatická změna je jednou z největších výzev současného světa. Devět z deseti přírodních pohrom má nyní přímou souvislost s klimatem. Rostoucí teploty, stále častější záplavy, bouře a vlny sucha ohrožují miliony lidí.

Oteplování: Sedmnáct z posledních dvaceti let bylo nejteplejších v celé historii měření teploty na Zemi od roku 1850. Průměrná globální teplota se v průběhu 20. století zvýšila o 0,74°C.

Více CO2 v atmosféře: Oxid uhličitý je látkou, která nejvíce ovlivňuje probíhající klimatickou změnu. Jeho koncentrace v současnosti dosahují hodnot kolem 385 ppm. Za posledních 50 let se zvýšily o více než jednu pětinu a v posledních dvaceti letech každoročně narůstají o 1,75 ppm. Dnes je ho v atmosféře podstatně více než v uplynulých 650 tisících let.

Více vody, méně vody: Zvýšení srážek zaznamenáváme v posledních dekádách ve východních oblastech Severní a Jižní Ameriky, severní Evropy a severní a Střední Asie. Oblasti Sahelu, Středomoří, jižní Afriky a jižní Asie naopak vysychají.

Zvyšování hladiny moří: Podle odhadů došlo během 20. století ke zvýšení hladiny moří o 0,17 metru. Geologická pozorování naznačují, že je to podstatně více než za poslední dva tisíce let.

Méně sněhové pokrývky: Sněhové pokrývky ubývá ve většině regionů světa, především na jaře. Od roku 1900 se na severní polokouli snížil objem zmrzlé půdy v období zima/ jaro o sedm procent.

Tající ledovce: Rozsahy i objemy polárních i pevninských ledovců se snižují na obou polokoulích. V posledních 30 letech se např. plocha Grónského ledovce každoročně zmenšuje o zhruba 8,5 tisíce km2 a jeho objem o 190 km3. Tání ledovců pak přispívá ke zvyšování hladiny moří.

Zahřívání arktické oblasti: Průměrné teploty rostou za posledních sto let oproti globálnímu průměru téměř dvojnásobně. Satelitní pozorování zahájená v roce 1978 dokazují, že během jediné dekády ubývá v této oblasti 2,7 procenta ledu.

„Názory jednotlivých vědců na podstatu změn světového klimatu se mohou v detailech lišit, ale obecná shoda o jejich důsledcích na naši společnost v odborné i laické veřejnosti, stejně jako mezi politiky, již panuje. Proto je tento problém pro naši společnost jednou z největších výzev tohoto století.“ Jan Pretel, klimatolog a bývalý člen Výboru Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC)

Měnícím se klimatickým podmínkám se lidstvo přizpůsobuje po staletí. Současná změna ale probíhá mnohem rychleji než tomu bylo za posledních 10 tisíc let. Některé státy a ekosystémy již její dopady pociťují. Problém ještě posiluje finanční a ekonomická krize. Jednoduše řečeno: planeta Země vyžaduje naši pozornost!

Celý svět se teď společně rozhoduje, jak dál. Musíme se zabývat nejen zmírňováním klimatické změny, ale také adaptačními opatřeními, vývojem nových technologií a jejich využitelností ve všech částech světa a zajistit zdroje financování na místní i globální úrovni. Za současný stav nesou hlavní odpovědnost vyspělé státy. Musí proto také nejvíce přispět ke snižování emisí skleníkových plynů, jež jsou hlavní příčinou globálního oteplování.

Zmírňování

Jde o soubor opatření, jež mohou změnu klimatu zpomalit. Jedná se především o snižování emisí skleníkových plynů do atmosféry, rozšiřování lesů na celém světě a změnu v přístupu a chování lidí ke spotřebě a využívání energií.

Adaptace

Zahrnují ochranu před bouřemi, záplavami a jinými extrémními projevy počasí, nové strategie pro správu pobřežních oblastí, rozšiřování rezervací na ochranu rostlinných i živočišných druhů, zavádění nových nebo úpravu stávajících způsobů pěstování plodin (např. přechod z ozimů na jařiny), podporu nových typů turistiky a zavádění kvalitních systémů včasného varování a záchrany.

Transfer technologií a financování

Klimatická opatření se týkají celého světa. Reakce musí vycházet z principu společné odpovědnosti. Rozvojové země potřebují finanční a technologické stimuly, aby se také mohly zapojit. Právě tyto státy pociťují následky změny klimatu nejvýrazněji, ačkoli za ni nesou nejmenší odpovědnost a mají nejnižší schopnost se s ní vypořádat. Do procesu je nutné přilákat soukromý sektor, podněcovat nové ekonomické aktivity, hledat nové způsoby financování a tržní přístupy, sdílet knowhow, technologie a vytvářet pracovní příležitosti.

Zdroj: OSN / COP15 / Infojet.cz / rn

• 09/08/2010 23:11 - Klíčové ukazatele potvrzují globální oteplování
• 16/05/2010 21:19 - Ropy uniká desetkrát více
• 02/05/2010 00:56 - USA: Největší ropná katastrofa
• 12/03/2010 15:35 - NASA vysvětluje příčiny letošní tuhé zimy
• 07/03/2010 16:36 - Sedm argumentů pro záchranu Horního Jiřetína

• 30/11/2009 20:29 - Klimaticé změny mohou stát miliardy
• 17/11/2009 16:17 - Bourání obcí kvůli uhlí je dědictvím minulého režimu
• 20/07/2009 17:13 - Globální oteplování ovlivňuje životy Gróňanů
• 15/07/2009 15:40 - Vteřina užívání internetu = 20 mg CO2
• 12/07/2009 10:21 - Plavba kolem světa má zjistit stav oceánů