Výzvy, kterým čelí obě strany, vyžadují naléhavou pozornost. Není však spravedlivé vybírat si favority: Jak se daří jednomu, může se dařit i druhému. Slova „demokracie“ a „změna klimatu“ se v jednom dokumentu vyskytují příliš zřídka. To by se mělo změnit. Ačkoli se jedná o samostatné a odlišné problémy, s nimiž se moderní společnost potýká, mají oba tyto problémy síť důležitých vzájemných vazeb, z nichž mnohé pravděpodobně velmi ohrožují blaho obou.
Některé z důsledků hrozeb, které představují pro demokracii – v širším slova smyslu i ve Spojených státech – mohou mít téměř jistě krátkodobě negativní dopady na účinné řešení klimatických změn; stejně pravděpodobné nebo ještě pravděpodobnější jsou však pozitivní důsledky v dlouhodobém horizontu. A to za předpokladu (zde riskantního předpokladu), že společnost má ve skutečnosti k dispozici dlouhé období, během něhož může účinně zvládat rizika spojená se změnou klimatu. A také čas na to, aby ruská válka na Ukrajině dospěla do důstojného konce.
Ohrožení demokracie v celosvětovém měřítku…
Poslední z nich je možná nejvýznamnějším současným globálním rizikem pro malé demokratické principy – válka na Ukrajině. Ponechme na chvíli stranou, že válka jako taková je pro ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů celkově prospěšná jen zřídka, pokud vůbec. Uvědomme si jednoduše, že se pozornost veřejnosti a její obavy z oteplování planety přesouvají, protože média a tvůrci národních a mezinárodních politik přeorientovávají své obavy a úsilí na hrozby, které tato válka představuje pro demokracii. Nebo se zamyslete nad změnou přístupu politických činitelů – přinejmenším v krátkodobém horizontu, který se měří na měsíce a roky, a ne na dny či týdny – k hledání a těžbě dalších fosilních paliv pro pohon našich dieselů a spalovacích motorů, nehledě na vysoké ceny u pump. Pomyslete na ironii, že americký prezident Joe Biden jede do Saúdské Arábie s kloboukem v ruce a dlaní vzhůru, aby pomohl uhasit žízeň našich osobních a nákladních automobilů v době, kdy se zvyšuje nervozita z voleb v polovině volebního období.
Je to skoro, jako bychom se opět vrátili do dob „Drill, baby, drill“. Dobře… ne tak docela. Zdá se však nesporné, že snaha o zmírnění inflace (bez slovní hříčky), která má zmírnit nápor spirálovitě rostoucích cen benzínu u pump, v krátkodobém horizontu jen více podpoří touhu po větším přístupu k fosilním palivům a jejich spalování. A také si lze snadno představit, že v dlouhodobém horizontu a v poválečné budoucnosti poroste zájem o větší důraz na obnovitelné zdroje, elektrifikaci osobních a nákladních automobilů a osvobození od despotických zdrojů znečišťujících fosilních paliv.
Není třeba hledat jen v zámoří … domácí hrozby „reálné … smrtelně vážné
Bohužel není třeba jezdit za oceán, abychom našli velmi reálné hrozby pro demokracii – a tedy i pro naše klima. Ve hře jsou i domácí hrozby pro staletí demokratického vládnutí v USA a pro demokratické tradice a instituce. Stačí se obrátit na několik z mnoha informovaných hlasů ze všech stran ideologického spektra, abychom si uvědomili závažnost těchto problémů:
- [Vědec James Lovelock] „je pesimistický a konstatuje, že lidská setrvačnost je tak velká, že pokud nedojde ke katastrofické události, to nejlepší, co mohou demokratické vlády udělat, je přizpůsobit se změně klimatu – tj. stavět hráze kolem ohrožených měst. Lovelock tvrdí, že k přijetí těžkých rozhodnutí potřebných k účinnému řešení klimatických změn bude možná nakonec nutné odložit demokracii a místo ní zvolit environmentální autoritářství.“ Robert Looney, profesor ekonomie na Naval Postgraduate School v kalifornském Monterey, napsal 1. června 2016 v časopise Foreign Policy.
- „Demokracie mnohem častěji než autoritářské režimy upřednostňují environmentální udržitelnost před energetickou bezpečností nebo dostupnými dodávkami energie.“ …. V USA se díky dlouhodobé dezinformační kampani financované sektorem fosilních paliv vytvořila početná skupina odpůrců klimatických změn … I v těchto zemích však demokracie působí tak, že nenápadně popohání vládu k větší environmentální udržitelnosti.“ Robert Looney v časopise Foreign Policy, 1. června 2016.
- „… křiklavé známky toho, že náš demokratický systém je v ohrožení.“ Sam Rosenfeld, Colgate University, píše v The Washington Post, 7. ledna 2022.
- „Nikdo nechce vidět hlavní vysílací čas o 6. lednu [kongresové slyšení o vniknutí do hlavního města USA 6. ledna]. Chtějí vidět prime time o tom, jak budou mít na pultech dětskou výživu.“ Liz Harringtonová, mluvčí Donalda Trumpa, jak uvádí Newsweek, 6. června 2022.
- „Nikdo nechce slyšet o demokracii. Chtějí slyšet o tom, proč vlaky nejezdí na čas.“ Bill Kristol na Twitteru 7. června.
- „Demokracie je nyní velmi ohrožena ….. Jsem pro obranu liberální demokracie ….. Krize, které demokracie čelí, je skutečná …. Nastal čas volby: liberální demokracie, nebo neliberální autoritářství.“ Konzervativní komentátor Bill Kristol na Twitteru 9. června 2022.
- „Nepřítelem demokracie je samolibost.“ The Economist, 9. června 2022.
- „Krize, které demokracie čelí, je skutečná. Je smrtelně vážná.“ Bill Kristol na Twitteru 9. června 2022.
- „Nouzová situace demokracie je úzce spojena s klimatickou krizí. Každá z nich má základ ve velké lži. …. Odstranění globální klimatické nouze proto závisí na ochraně demokracie.“ Mark Hertsgaard v deníku The Guardian, 10. ledna 2022.
Odhlédneme-li od veškerého „doomismu“ zaměřeného na oba problémy – demokracii i změnu klimatu -, zůstává zjevně důvod k optimismu: Ještě není pozdě na to, abychom porazili protidemokratické výzvy, kterým čelí naše země, a také není pozdě na to, abychom dosáhli pokroku při zadržování nejvážnějších dopadů oteplování klimatu. (Zde je třeba uznat, že toto pozdější úsilí se pravděpodobně zpomalí v důsledku rozsudku Nejvyššího soudu ve věci Západní Virginie proti EPA z 30. června.
Nesčetné výzvy spojené s účinným zvládáním rizik, která představuje naše oteplující se atmosféra, denně narůstají. Ty bude třeba řešit s plným nasazením v příštích letech a desetiletích.
Spolu s obranou našich demokratických principů, tradic a institucí si toto úsilí zaslouží každodenní úsilí všech rukou na palubě. Míra tohoto úsilí se však měří každý den ve volbách a v místních, regionálních, národních a mezinárodních kampaních.
Klima a demokracie. Naše úspěchy při ochraně jednoho z nich závisí z velké části na ochraně druhého: Když se daří jednomu, daří se i druhému. Tyto dvě neoddělitelné výzvy stoupají nebo klesají společně.
Autor: Bud Ward
https://yaleclimateconnections.org/