Se stoupajícím zklamáním ohledně schopnosti lidstva snížit své emise porostou tlaky na použití technologických metod ochlazení naší oteplující se planety. Pro to byla navržena řada geoinženýrských metod. Problém však není množství slunečného záření dopadající na povrch země, ale rostoucí množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře, které brání vychládání planety. Některé uvažované metody lze považovat za nejisté, či přímo nebezpečné, protože sice snižují přísun tepla na povrch, ale zároveň mohou bránit uniku tepla zpět z atmosféry, podobně jako skleníkové plyny. Místo nebezpečných hrátek s celou planetou je třeba zvýšit tlak odchod od fosilních paliv a pokračovat ve snižování emisí CO2.
Kevin Trenberth, názor: Loňský rok byl zdaleka nejteplejší v historii, pokud jde o průměrné globální teploty povrchu a globální teploty povrchu moří , a únor 2024 byl nejteplejším měsícem, pokud jde o globální teploty povrchu moří. Navíc průměrné měsíční hodnoty oxidu uhličitého měřené na observatoři Mauna Loa na Havaji ukázaly, že tempo nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře bylo v uplynulém roce nejvyšší v historii. Nic nenasvědčuje tomu, že by změna klimatu způsobená člověkem byla pod kontrolou. Naopak, postupuje stále rychleji a představuje hrozbu pro všechny.
Jak jsem již popsal dříve, výjimečné teplo v uplynulém roce je způsobeno silným jevem El Niño, který se projevil přibližně v květnu 2023 a způsobil, že povrchové teploty a teploty mořské hladiny byly nejen nejvyšší v každém měsíci od té doby, ale také nejvyšší s velmi velkým nárůstem.
V některých kruzích se stále častěji uvažuje o využití geoinženýrství k hackování planety, jak se tento měsíc objevilo v článku v New York Times: „S rostoucími katastrofálními dopady klimatických změn požádal Kongres federální vědce o výzkumný plán, soukromé peníze proudí a začínající firmy se pokoušejí o experimenty – to vše je známkou toho, že dynamika kolem solárního geoinženýrství rychle roste.“
Jako způsob ochlazení naší oteplující se planety byla navržena řada metod, včetně vhánění malých částic do stratosféry, které by odrážely sluneční světlo. Další návrhy zahrnují vstřikování mořské soli do mraků, aby se zvýšil jejich jas, a použití obřích vesmírných slunečníků k blokování slunce. Všechny tyto způsoby snižují množství absorbovaného slunečního záření, ale problémem není sluneční svit. Problémem je zvyšující se obsah oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře v důsledku spalování fosilních paliv, jak je podrobně popsáno níže.
Poprvé jsme se s kolegy zabývali nebezpečím tohoto přístupu před více než deseti lety, kdy jsme porovnávali účinky výbuchu sopky Mount Pinatubo v roce 1991 na hydrologický cyklus jako analogii geoinženýrství. Upozornili jsme na velmi reálné etické problémy.
Pro ilustraci jsem použil následující bajku:
„Kdysi dávno v idylickém kraji, nedaleko malého města a zemědělské komunity, visel z nebe provaz. Jedno zatažení za provaz změnilo počasí z pěkného a slunečného na zamračené a deštivé a další zatažení ho změnilo zpět. Po mnoho let lidé spolupracovali; zemědělci využívali deště k pěstování plodin a obyvatelé města si užívali slunečných období. Přišel však čas, kdy měšťané proti dešti protestovali a chtěli více slunečního svitu. Zemědělci se obávali o svou úrodu. A tak se rozpoutaly hádky, kdy jeden člověk z města tahal za provaz, za ním rychle přišel farmář a tahali a tahali a… provaz se přetrhl.“
Existují velké vědecké obavy, zda geoinženýrství může skutečně účinně fungovat a zda je ekonomicky životaschopné, a kdo by platil značné průběžné náklady, ale tvrdím, že nejdůležitějším hlediskem a překážkou je „kdo ovládá lano“.Například nejsilnější návrhy na ochlazení planety pomocí geoinženýrství jsou ty, které prosazují určitým způsobem blokovat sluneční světlo, třeba napodobit sopečnou erupci, jako se to stalo v případě hory Pinatubo. Tato událost způsobila globální ochlazení, ale také výrazně ovlivnila monzunové systémy a na zhruba rok oslabila velkou část hydrologického cyklu.
Koneckonců problém globálního oteplování spočívá ve zvýšeném zachycování vycházejícího infračerveného záření do vesmíru. Rozprostření prachového závoje, který by blokoval Slunce (jak bylo navrženo), snižuje příchozí sluneční záření, ale mezi příchozím slunečním zářením a odchozím infračerveným zářením je celý systém počasí a klimatu a hydrologický cyklus. Existuje velké riziko, že by to mohlo změnit koloběh vody a průběh počasí. Věda je složitá a vyvíjí se, ale otázkou zůstává: kdo bude tahat za provaz? A pokud by někdo za provaz zatáhl a výsledkem by bylo velké sucho na druhé straně světa v mocné zemi, vedlo by to k velkým válkám?
Jedna věc je, pokud se klima mění v důsledku neúmyslných důsledků lidské činnosti, ale něco jiného je snaha o záměrnou změnu klimatu, která by působila proti oteplování, z něhož by nevyhnutelně profitovala určitá skupina na úkor ostatních.
Co bychom tedy měli dělat se změnou klimatu? Pro začátek bychom se mohli vzdát představy, že nás geoinženýrství zachrání před námi samými. V celosvětovém měřítku je třeba zvýšit tlak na snižování emisí a využívání fosilních paliv. Na Novém Zélandu si musíme uvědomit, že globální oteplování pokračuje rychlým tempem a že je nezbytné komplexněji posoudit zranitelnost veškeré infrastruktury a činností a věnovat mnohem větší pozornost budování odolnosti a plánování důsledků.
Tento text byl publikován novozéndském Newsroom, 27.3.2024
https://newsroom.co.nz/2024/03/27/hacking-planet-earth-will-not-save-us-from-ourselves/
O autorovi
Kevin Trenberth je významným vědeckým pracovníkem Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) a čestným členem katedry na univerzitě v Aucklandu na Novém Zélandu. Dříve pracoval jako vědecký pracovník v novozélandské meteorologické službě a téměř sedm let jako profesor na Illinoiské univerzitě. Významně se podílel na většině vědeckých hodnocení Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) týkajících se změny klimatu a také intenzivně pracoval ve Světovém programu pro výzkum klimatu (WCRP).
Poznámky Kontex – když nedávno senát Tennessee schválil zákon pro zamezení geoinženýringu, vytasili se odpůrci Republikánů s články, které podobně začínaly obdobou titulku „Stát Tennessee zakázal chemtrails, které neexistují,“ a který z neurčených zdrojů zveřejnila ČT https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/americky-stat-tennessee-zakazal-chemtrails-prestoze-neexistuji-347873. Jak to tedy je?
Zaprvé, je pravda, že přijetí zákona si přisvojují konspirátoři jako svůj úspěch, jako kdyby šlo potvrzení jejich bláznivých toeriíí o chemtrails. Ve skutečnosti zákon (a další podobné) s něčím tak pochybným jako konspirační teorie vůbec nesouvisí. Schválený zákon ve stručnosti znamená: Na na území našeho státe jasné NE dalším zásahům do ekosystému, které by mohly přinést zcela neočekávané následky. Zesměšňovat takový zákon, který se navíc dovolává dodržování dodatku Ústavy, vykonstruovaným propojením s konspirační scénou jen proto, že byl předložen konzervativními republikány, svědčí hlubokém rozdělení společnosti. Jak do toho zapadá převzetí takových „zpráv“ veřejnoprávní ČT, nechám na rozvaze čtenářů, nicméně je třeba spravedlivě zmínit, že v podstatě všechna protirepublikánská či protitrumpovská média přišla s naprosto debilním!! titulkem „V Tennessee zakázali chemtrails….“. Zpolitizováno a využíváno jako kladivo na odpůrce. U médií bez nejmenší snahy o solidní zpravodajství a rozlišením mezi bláboly o chemtrails, výzkumem možností geoinženýringu a očekáváním tučných federálních dotací na realizaci plánů nebezpečných plánů šílenců „poručíme větru dešti.“ Rozumíme, senátor je republikán, tak v očích BBC a Guardianu „samozřejmě“ nemůže bojovat proti neověřeným experitemtům s klimatem, ale schvaluje chemtrails! Až tak hluboko klesli!
Za třetí, zákon předložili Monty Fritts (R-D32-Kingston) a senátor Steve Southerland (R-D9-Morristown), který zakazuje federální vládě provádět geoinženýrské experimenty. Konkrétně by právní předpis zakazoval činnosti zahrnující úmyslné vypouštění nebo rozptylování chemických látek do ovzduší státu Tennessee. Jednalo se návrhy HB2063 je SB2691.
Podobné právní předpisy byly přijaty v dalších šesti státech. Sousední stát Kentucky zavedl zákony HB506 a SB217, Rhode Island zavedl zákon The Clean Air PreservationAct, New Hampshire zavedl zákon The Clean Atmosphere Preservation Act, Illinois zavedl zákon Weather Modification Act, Jižní Dakota zavedla legislativu a Connecticut zavedl zákon SB302.
Pocit naléhavosti přijmout legislativní opatření k zákazu geoinženýrství, jako je SRM (modifikace slunečního záření), SAI (vstřikování stratosférického aerosolu) a další aktivity v oblasti modifikace počasí, je reakcí na federální financování SRM a SAI a na zprávu Bílého domu z června 2023 s názvem “ Congressionally Mandated Research Plan and Initial Research Governance Framework Related to Solar Radiation Modification “
V dokumentu se uvádí: „Biden-Harrisova administrativa důrazně potvrzuje, že změna klimatu je jednou z největších výzev, kterým svět čelí, a to zejména ty země a komunity, které jsou vůči jejím nepříznivým dopadům nejzranitelnější. Ke zpomalení tempa klimatických změn a snížení rizika překročení kritických a potenciálně katastrofických prahů v globálním klimatickém systému je nutné okamžité, trvalé a účinné snížení globálních emisí skleníkových plynů. K tomuto snižování musí dojít za současného urychlení důkladné adaptace a důrazného prosazování možností účinného a odpovědného odstraňování oxidu uhličitého, jako je přímé zachycování v ovzduší a trvalá sekvestrace.“
„Administrativa rovněž uznává, že roste zájem a investice do výzkumu opatření, která by spolu se zmírňujícími opatřeními mohla omezit nárůst teploty a pomoci tak řešit rizika změny klimatu, včetně možných kritických bodů a scénářů překročení. Akademická obec, filantropie a soukromý sektor například zkoumají předběžné aplikace technik zásahů do klimatu, jako je vstřikování stratosférického aerosolu a zjasňování mořských mraků (techniky řazené do kategorie „modifikace slunečního záření“, dále jen SRM), které mají rychle omezit nárůst teploty. Vedle potenciálních přínosů těchto opatření byly vyjádřeny vážné obavy ohledně možných výsledků SRM. Tyto neznámé a stále se vyvíjející chápání složitých zemských systémů poskytují přesvědčivé důvody pro výzkum, který by lépe porozuměl jak potenciálním přínosům, tak rizikům.“
Za čtvrté, Nashvillský zástupce Justin Jones (D-Tenn.) však návrh zákona odmítl s tím, že většina informací podporujících Frittsův návrh zákona je „založena na konspiračních teoriích“. Přitom výzkum Harwardu je popsán zde https://geoengineering.environment.harvard.edu/geoengineering, potenciální zájem investorů, o kterém píše Forbes, https://www.forbes.com/sites/arielcohen/2021/01/11/bill-gates-backed-climate-solution-gains-traction-but-concerns-linger/ také nebudou žádné konspirační teorie a a nebo spiklenecké weby.
Za páté, rozsáhlý výzkum účinnosti solárního geoinženýrství byl kvůli své kontroverzi na léta pozastaven. Odpůrci se domnívají, že taková věda přichází s nepředvídatelnými riziky, včetně extrémních posunů ve vzorcích počasí, které nejsou nepodobné trendům oteplování, kterých jsme již svědky a mohou vnést ještě vetší extrémy do průběhu nastávajícího klimatického chaosu.
Ekologové se podobně obávají , že dramatický posun v pohledu na neprověřené zmírňující a kompenzační strategie bude použit za zelenou pro pokračování emisí skleníkových plynů s malými nebo žádnými změnami v současných vzorcích spotřeby a výroby, neboli že kontroverzní návrhy a nebezpečné teorie budou použity jako příslib budoucího řešení, a to povede k odkladu řešení (ve smyslu klidně můžeme vypouštět CO2, protože za pár dokážeme vykompenzovat negativa, který to způsobuje).