.01.09.2024 Do konce roku by mohla být hlavní indická železniční síť dlouhá přibližně 40 000 kilometrů stoprocentně elektrifikovaná. Nyní je elektrifikována z více než 96 %. Naproti tomu v USA se toto číslo pohybuje kolem 1 %. Indické železnice, státní společnost provozující železniční síť, si stanovily cíl dosáhnout do konce desetiletí nulových emisí. Motivací k vyřazení dieselových vlaků však není pouze řešení změny klimatu a snížení zdravotních dopadů znečištění. Provoz elektrických vlaků je levnější. Vlaky také mohou přepravovat více nákladu nebo převážet více osobních vozů než dieselové lokomotivy. Přechod na novou technologii snižuje závislost země na dovozu ropy.
Elektrifikace ještě nutně neznamená, že každý provozovaný vlak je nyní elektrický, ale i tato část jde rychle kupředu – v prosinci 2023 provozovaly indické železnice více než 10 000 elektrických vlaků z celkového počtu asi 14 500. V některých případech byly staré dieselové vlaky přestavěny na elektrické, ale většina je nových; loňská objednávka na 1 300 nových elektrických lokomotiv byla největší, jakou kdy dodavatel, společnost Siemens Mobility, obdržel.
Jak Indie postupovala tak rychle
V letech 2011 až 2020 bylo v Indii elektrifikováno více než 12 000 mil tratí a dalších 12 000 mil bylo elektrifikováno v letech 2020 až 2023. Podpora přišla shora. Indický premiér vydal opravdu jasnou směrnici, že chce, aby Indie přešla na 100% elektrickou železnici. K urychlení procesu přispěla i skutečnost, že železnice je ve vlastnictví státu. Podle Pawana Mulukutly, který vede práci v oblasti dopravy v neziskové organizaci WRI India, vláda urychleně vydala povolení pro pozemky, přístup k přenosu elektřiny a výstavbu. Rozpočet byl vyčleněn spíše na modernizaci stávající železniční infrastruktury než na rozšíření sítě.
Čínská železniční síť je elektrifikována ze 75 %, Jižní Korea ze 78 %. EU je elektrifikována z 56 %. Švýcarská železniční síť byla elektrifikována od počátku 20. století a nyní je elektrifikována prakticky ze 100 %.
Indické železnice se staly největším spotřebitelem elektřiny v zemi a dopad tohoto přechodu na elektrifikaci na energetickou nezávislost země je významný. Vládní výbor pro ekonomické záležitosti ve svém souhlasu s elektrifikací zbývající neelektrifikované části železniční sítě (13 675 km) v roce 2018 uvedl, že přechod tohoto posledního úseku ušetří 2,8 miliardy litrů rychlé nafty ročně. Indie utratila v období duben-prosinec 2023 za dovoz ropy více než 100 miliard dolarů a to obrovská zátěž pro státní pokladnu každé země, která se snaží posunout na vyšší vývojovou trajektorii.
Vedle zvýšení energetické bezpečnosti je podle indických železnic hlavním důvodem elektrifikace také snaha učinit železniční systém šetrnější k životnímu prostředí. V loňském roce si indické železnice stanovily ambiciózní cíl stát se do roku 2030 nulovým čistým emitentem uhlíku. Indický národně stanovený příspěvek – emisní závazek předložený OSN v rámci Pařížské dohody z roku 2015 – se rovněž zmiňuje o dekarbonizovaném železničním systému jako prostředku ke splnění cíle země v oblasti snižování emisí.
Elektrifikace však zatím nemusí nutně znamenat dekarbonizaci. Přibližně 70 % elektřiny v zemi stále pochází z spalování uhlí, a to i přes probíhající velký politický tlak na podporu solární energie.
„Hlavním problémem zůstává zdroj energie pro výrobu elektřiny,“ říká Dr. Dhanuraj, předseda Centra pro výzkum veřejné politiky se sídlem v Kerale. „Musíme více investovat do obnovitelných zdrojů, abychom uspokojili energetické požadavky indických železnic a splnili své závazky v oblasti změny klimatu.“
Indie je v oblasti elektrické železnice daleko před ostatními regiony světa
Rychlý přechod Indie na elektrickou železnici je ve výrazném kontrastu s rychlostí elektrifikace i ambicemi v jiných částech světa. „Je třeba vyvinout větší úsilí“, aby světové železniční systémy splňovaly požadavky na čistou nulu, uvádí Mezinárodní energetická agentura ve své nejnovější zprávě Net Zero 2050 tracking report.
Tato zpráva podrobně popisuje, jak v posledních dvou desetiletích rostly přímé emise CO₂ z dieselového železničního provozu v průměru o 0,6 % ročně, zatímco do roku 2030 musí emise klesat přibližně o 5 % ročně, aby bylo možné dosáhnout nulových čistých emisí v železničním sektoru.
V Německu si společnost Deutsche Bahn stanovila cíl klimatické neutrality do roku 2040 – o celých deset let později než Indie – a analytici stěžují si, že země není na dobré cestě k dosažení svého cíle 75% elektrifikace sítě do roku 2030.
V USA, které mají nejdelší železniční síť na světě, si společnost Amtrak stanovila cíl dosáhnout do roku 2045 nulových emisí. Elektrifikace však probíhá hlemýždím tempem, v současnosti je elektrifikováno pouze 1 % tratí v USA.