Ekologie, úspory, hospodárnost, slýcháme dnes a denně. Za současný komfort ale platíme daně. Kromě vyšších cen je to i zhoršující se životní prostředí, znečištění, smog. Ale i s tím se dá něco dělat.Že se města nemusejí s daným stavem jen smiřovat, dokládá příklad z Litoměřic. Městu se díky podpoře obnovitelných zdrojů podařilo snížit množství škodlivin v ovzduší. A chce jít ještě dál, chce dosáhnout ekonomicky efektivní energetické nezávislosti. Cíle jsou bezesporu pěkné, ale cesty k nim jsou často složité.
Krok první: podpora obnovitelných zdrojů
Rozsáhlou plynofikaci se podařilo prakticky vytlačit lokální topeniště spalující tuhá paliva, a to jak v domácnostech (95 %), tak v podnicích (98 %). Avšak po zdražení plynu v roce 2000 se obyvatelé města chtěli vracet k vytápění uhlím, což by znamenalo návrat k vysokým hodnotám znečišťujících látek. Hledala se tedy jiná řešení. V roce 2000 se vedení města rozhodlo finančně podpořit využití obnovitelných zdrojů, konkrétně solárních kolektorů na ohřev teplé užitkové vody (TUV) instalovaných na střechách rodinných domů a bytů v majetku obyvatel města. Na jednu instalaci, která musela být minimálně 3 m2, byla poskytována nejprve dotace ve výši 20 tisíc korun, v současné době je to již 40 tisíc korun. Celkem tak bylo investováno asi 3,7 milionů korun. Výdaje nešly z rozpočtu města, ale z rozpočtu tvořeného příspěvky, které město dostává za provoz úložiště nízko a středněaktivních radioaktivních odpadů (z nemocnic, výzkumných ústavů a podobně). „Z těchto příspěvků financujeme nejen tyto dotace, ale třeba i ekologickou výchovu, zeleň a odpady,“ vysvětluje Pavel Gryndler, vedoucí odboru životního prostředí z MÚ Litoměřice.
Lidé i příroda ušetří
Zpočátku občané o dotace na instalace kolektorů neměli zájem. Domnívali se, že solární kolektor na ohřev teplé užitkové vody nemá význam, že tato technologie v našich zeměpisných šířkách nemůže fungovat a že ve výsledku se nic neušetří. „Spousta lidí si třeba myslela, že zimní slunce nemůže udělat 200 stupňů. Ale ono může,“ popisuje zkušenosti P. Gryndler.
Domácnosti, které kolektory instalovaly, ušetří průměrně 6 tisíc korun ročně. Náklady na provoz jsou minimální, zdroj tepla je zadarmo. „Při průměrné pořizovací ceně okolo 80 až 140 tis. Kč (kolektor, čerpadlo, bojler, regulace) a po započítání dotace města vychází návratnost takové investice na asi šest let, při současných cenách energie. Dá se však předpokládat, že cena za energii v budoucnu spíše poroste, jen za posledních 10 let se zvedla více než dvojnásobně,“ pokračuje vedoucí odboru. V současnosti využívá kolektory asi pět procent domácností, což představuje cca 1750 m2 aktivní plochy.
Ve městě se zlepšilo i životní prostředí: Prašnost se snížila na polovinu oproti původním hodnotám, obsah SO2 poklesl na 1/9. Hodnoty NOx kolísají, protože jsou ovlivněny především dopravou. „Lidé jsou spokojení, zájem stále je. Naším přáním i cílem je, aby tyto instalace byly na všech objektech, včetně panelových domů. Proto ve finanční podpořebudeme pokračovat,“ uzavírá Gryndler.
Krok druhý: Geotermální teplárna a elektrárna
Když v roce 1995 prováděla společnost GEOMEDIA s.r.o. pro ministerstva projekt, který měl posoudit geotermální potenciál České republiky, zjistilo se, že i v České republice je potenciál pro výstavbu geotermální elektrárny. Litoměřice leží na jihovýchodním okraji vulkanického komplexu Českého středohoří, na tektonickém hlubinném zlomu, který je vhodný k využití zemského tepla metodou HDR (Hot Dry Rock – horká suchá skála).
Horká suchá skála
Jedná se o využití tepla v hloubce okolo 5 km, kde je dostatečná teplota zemské kůry (cca 180 °C). Pro získání tepla z této hloubky je vhodné, aby v hornině byly pro co nejlepší přenos tepla jednosměrně orientované trhliny, případně je nutné vytvořit trhliny uměle. Naplněním horké suché horniny teplonosným médiem (horká geotermální voda) se vytvoří objemový výměník tepla, kde si voda pod velkým tlakem uchovává vysokou teplotu.
Do zvolené horniny jsou provedeny minimálně dva vrty několik set metrů od sebe. Do jednoho, tzv. vsakovacího (injekčního) vrtu se zavádí tekutina, která prochází horkou horninou vytvořeným tepelným výměníkem a jiným, tzv. produkčním vrtem, vystupuje zpět na povrch.
Tak se v roce 2004 zrodil nápad vystavět zde geotermální teplárnu a elektrárnu. „Projekty geotermálních elektráren fungují v Německu, Velké Británii, Rakousku, USA, Austrálii.“ říká Pavel Gryndler. V roce 2007 byl proveden průzkumný vrt, který potvrdil, že Litoměřice leží ve vhodné lokalitě pro využití této nové technologie jímání zemského tepla. Zkušební vrt do hloubky 2111 m prokázal teplotu 63 °C.
Výhody systému využívání geotermální energie
- Značný potenciál energie
- Možnost regulovat odběr podle potřeb
- Neovlivňuje negativně životní prostředí
Nezávislost na klimatu - Dostupnost na velké části území
- Spolehlivost a bezpečnost v zásobování území energií.
Nevýhody systému využívání geotermální energie
Vysoká investiční náročnost
Není stoprocentní jistota dosažení projektovaných parametrů. Ty se ověří až realizací.
Město od roku 2008 připravuje projekt, který počítá s výstavbou geotermální teplárny o tepelném výkonu do 40 MW a elektrickém výkonu do 5 MW. Počítá se zhotovením dvou2 produkčních a jednoho injekčního vrtu o hloubce cca 5 km, jimiž by se mělo získat 50–80 l/s média o teplotě kolem 180°C, které bude pohánět elektroturbíny a předávat teplo do teplovodní sítě. Projekt počítá s dotací a úvěrem, který bude splácen z tržby za prodej tepla a elektřiny.
Je v něm ovšem mnoho rizik, například dotovaná cena na energie, která se mění v čase. Další problémy jsou technického rázu, tak hluboký vrt pro tyto účely u nás zatím nikdo nevrtal. „V roce 2009 jsme zorganizovali seminář, na který přijeli zástupci 9 světových vrtařských firem. S nimi jsme náš projekt konzultovali z hlediska jeho průchodnosti, nákladů, technologií, pojištění apod. Na základě výstupů jsme zásadním způsobem projekt přepracovali a připravili jsme několik variant jeho realizace rozdělených do více etap. Navázali jsme též kontakty s odborníky ze zemí, které mají s takovými projekty a vrty největší zkušenosti, jako jsou Francie, Velká Británie, Německo či Švýcarsko. Tito experti jsou také součástí širšího konzultačního týmu, který je přizván ke klíčovým rozhodnutím v rámci přípravy projektu,“ vysvětluje A. Tym, manažer geotermálního projektu.
Problémem jsou finance
Projekt je technicky i administrativně připraven, má v této chvíli prakticky všechna potřebná povolení. „Jediné, co chybí, jsou peníze. Potřebujeme udělat první vrt, který by potvrdil předpoklady, s nimiž počítáme: teplota v pěti kilometrech a charakter horniny, klíčové parametry, které rozhodnou o další strategii a realizaci projektu,“ konstatuje A. Tym. Ačkoliv se to zpočátku nezdálo, získat potřebné finance pro takto inovativní projekt je velký problém, i přesto, že město Litoměřice udělalo veškeré potřebné kroky a z vlastních prostředků projekt připravilo k realizaci.
V případě dostatečného výkonu by se ekonomika projektu obešla i bez dotací za výkup tepla a elektřiny. „Rozpočet pro celý projekt může dosáhnout 2 miliard korun. Je pravda, že se jedná o velmi rizikový projekt, který je navíc první svého druhu v České republice a svým způsobem ojedinělý i v Evropě. Město si přirozeně jako investor nemůže dovolit jít do takto rizikové investice, proto musí být projekt rozdělen na etapy, které rizika budou postupně snižovat, a v počáteční fázi se neobejde bez dotace, jak je u charakterem vědecko-výzkumných projektů běžné. V dalších fázích je pak již možné využít komerční pojištění některé z velkých pojišťoven a financovat projekt např. bankovním úvěrem či najít strategického partnera. V tuto chvíli je nutné počkat na to, až bude jasné, jak budou dotační tituly v letech 2014–2020 nastaveny a jaké podmínky pro financování energetických projektů budou stanoveny,“ vysvětluje manažer.
Když projekt vyjde
Lokality vhodné pro technologii HDR (Hot Dry Rock – horká suchá skála)
Lokality vhodné pro technologii HDR (Hot Dry Rock – horká suchá skála)
Pokud bude projekt realizován v plném rozsahu, geotermální teplárna by dokázala při dostatečném výkonu zásobit teplem prakticky celé město a vyráběla by i elektřinu. Město by tak mohlo svým obyvatelům zaručit dlouhodobě sociálně únosnou cenu za teplo a čistší ovzduší. Ve hře je však více proměnných.
„Spuštěním geotermální teplárny by musela být odstavena současná výtopna, a sloužila by např. jako tzv. studená záloha. Díky unikátnosti projektu a omezeným zkušenostem s dlouhodobým provozem by bylo nutné udržovat zálohu ve větším rozsahu, než je obvyklých 30 % potřebného výkonu. Je třeba počítat i s alternativou, že geotermální zdroj nebude dostatečně výkonný, pokrytí spotřeby by se muselo zajistit jiným zdrojem, třeba plynovým kotlem. A v neposlední řadě bude záležet na poměru investiční dotace a úvěru i na tom, jakou cenu za rozvod teplé vody bychom vyjednali s vlastníkem rozvodné sítě,“ prognózuje projektový manažer. Podle zpracovaných analýz však původně plánovaný tepelný výkon nebude potřeba, odběr tepla totiž každoročně klesá. „Lidé zateplují a snižují tak spotřebu, stejně tak je postupně rekonstruována rozvodná síť a zmenšují se tepelné ztráty. Odhadujeme, že odběr by pak mohl zajistit zdroj o výkonu kolem 30 MW,“ dodává A. Tym.
..a když nevyjde
„Stále je ale potřeba počítat i s variantou, že se předpoklady teploty a horninové struktury nepotvrdí. Pro tento případ jsou připraveny alternativy využití prvního vrtu a již existujícího průzkumného vrtu do 2,1 km. V žádném případě nesmí být investice z veřejných zdrojů zmařena, to je základní podmínka celého projektu s níž má projekt podporu zastupitelstva města. I proto trvá příprava projektu již 4 roky a jeho realizace se přizpůsobuje novým a novým požadavkům. Společně s renomovanými experty pracujeme nyní na ekonomické analýze dopadů jednotlivých etap projektu. Takto unikátní projekt si tuto pozornost zaslouží,“ míní oba.
Minimální varianta, tj. pouze jeden vrt do 5 km, již má sama o sobě široké využití – nabízí se využití pro vědeckovýzkumné účely, pro testování různých materiálů, technologií, postupů, odebírání vzorků apod. V současném prostoru kasáren může vzniknout centrum inovací zaměřené na hlubinnou geologii, průzkum zemské kůry a vrtné technologie, což znamená příliv vzdělaných lidí, navázání spolupráce s mezinárodními institucemi a konkrétní projekty, které přinesou do města i ekonomicky chudého regionu tolik potřebné oživení a pracovní příležitosti. Litoměřice dlouhodobě spolupracují s Akademií věd a se soukromými firmami působícími v této sféře, pro které má existence hlubokého vrtu dostupného pro badatelské i komerční účely zásadní význam. Vrt sám o sobě má i strategický charakter. Téměř každá vyspělá země Evropy takový testovací hlubinný vrt má a využívá ho.
Projekt je připraven. „Jakmile budeme mít zajištěny finance, může začít výběrové řízení na zhotovitele vrtu a projekt se rozjede. Ale každý takový projekt potřebuje svůj čas a svoji dobu, a ta, zdá se, ještě v České republice úplně nenastala,“ shoduje se Pavel Gryndler z odboru životního prostředí s manažerem A. Tymem.
Ing. Eva Vítková
Zdroj: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6588762
Datum: 8. 4. 2013, zdroj: OF 1/2013, rubrika: Regiony