Demografický vývoj vytváří tlak na fondy sociálního zabezpečení a náklady na pracovní sílu rostou. Důvodem je i selhání politiky, stěžuje si Michael Hüther, ředitel kolínského Institutu německého hospodářství (IW) – a navrhuje nepopulární reformy. Například pracovat více hodin v běžném roce může propad důchodových příjmů kompenzovat lépe než zvyšování důchodového věku.
WirtschaftsWoche: Pane Hüthere, na začátku příštího roku se poprvé po letech zvýší odvody na sociální pojištění nad hranici 40 procent. Je to vzhledem k ostatním obrovským problémům ekonomiky maličkost – nebo nová rána?
Michael Hüther: Zvyšování příspěvků na sociální zabezpečení je poslední kapkou pro německou ekonomiku – a také negativním signálem pro zahraniční investory. Jednotkové náklady práce již v roce 2021 vzrostly výrazně více než průměr eurozóny. V současné debatě o umístění je třeba hovořit nejen o cenách energií, ale také se znovu více zaměřit na náklady na pracovní sílu.
Co očekává podnikatelská obec od federální vlády?
Politici se nemohou vyhnout zásadní strukturální reformě celého systému sociálního zabezpečení. Demografický vývoj oslabuje stejnou měrou důchodové, zdravotní a dlouhodobé pojištění. Dramatické důsledky demografie na systémy sociálního zabezpečení však federální vláda bohužel z velké části ignoruje. Například v oblasti zákonného zdravotního pojištění jsme již léta nezaznamenali žádné omezení nákladů. Reforma financování nemocnic je již dávno hotová. V oblasti ošetřovatelské péče stálo funkční období Jense Spahna mnoho peněz, ale nepřineslo žádné strukturální reformy.
Má ekonomický smysl stabilizovat příspěvky dalším zvyšováním státních dotací do fondů sociálního zabezpečení?
Ne. Pumpování dalších a dalších peněz z daní do sociálního zabezpečení není alternativou k reformám. Zejména proto, že starý argument, že daňové dotace kompenzují nepojistné dávky, již vzhledem k současné výši státních dotací neplatí.
Konkrétně: Jaké reformy navrhujete?
Součástí řešení je, že musíme pracovat více a déle. To zahrnuje dynamizaci věku odchodu do důchodu a vyšší roční pracovní dobu. Je pravda, že míra účasti na trhu práce je nyní velmi vysoká; u osob ve věku 20-64 let se pohybuje kolem 80 %. V objemu práce je však stále potenciál.
Jak dlouho bychom podle vás měli ještě pracovat?
Matematicky vzato pracují Němci o dvě hodiny týdně méně než Švýcaři. Pokud bychom pracovali o 100 hodin ročně více, mohli bychom do roku 2030 nahradit přibližně 4,2 miliardy pracovních hodin ztracených v důsledku stárnutí.
Bert Losse
Vedoucí The Economist, ViVo+