Přenesení platební funkce přímo do automobilu může být cestou k jednoduššímu zpoplatnění každé nabíjecí zásuvky bez nutnosti použít platební nebo jiné karty třetích stran. Řidiči by se nemuseli o placení bezprostředně starat, nepotřebovali by fyzickou platební kartu ani telefon s aplikací. Hlavní výhodou ale je, že popsaný systém umožňuje zpoplatnit připojení a nabíjení z každé přípojky, bez rozdílu zda jde o kabel na superchargeru, zásuvky na na lampách městského osvětlení nebo prodlužovací kabel na poslední samotě.
Předpokladem je, že elektromobil je vybaven GPS modulem, který poskytuje infromaci o poloze vozu v obvyklé přesnosti (metry). Pro identifikaci subjektu – vlastníka nabíjecího bodu – a určení kumu se má platit je běžná přesnost na metry dostačující. Není třeba řešit konkrétní stojen. Veškeré data, informace o rychlosti, průběhu nabíjení a odebraném množství energie jsou uloženy uloženy ve voze. Pokud je doplníme o polohu, sw vyhledá v offline stažených datech identifikaci subjektu – vlastníka nabíjecího bodu – kterému následně odešlě platbu.
Nepřetržitý on-line přístup k internetu není nutný, takže lze zpoplatnit nabíjení i v místech „bez signálu“ – internetového resp. mobilního GSM připojení. Aplikace zaplatí jakmile se ocitne v dosahu internetového připojení, nebo v jiných intervalech podle nastavení uživatele, např. na konci týdne.
Není nutné provádět platba přímo z ovládacího panelu svého automobilu, lze o tom uvažovat jako o možnosti, ale pokud systém má všechna potřebná data, není nutná žádná interakce. Stačí platby schválit, ale ani to není nutné. Systém může pracovat zcela automaticky s předem navolenými pravidly a oprávněními. Odpadají tedy bní terminály ve stojanech, karty a čtečky karet, udržování a platby za online připojení na straně nabíječek, aplikace v mobilních telefonech a jiné zbytečnosti.
Na straně poskytovatele služby – toho, kdo chce z přístupnit dobíjecí místo a přijímat platby za energii – je nutná registrace do systému evidence nabíjecích bodů. Nejedná se o nijak složitou evidenci, zadáváte běžné identifikační údaje, informace o nabíjecích bodech tj. souřadnice místa, výkon, ceny za kWh , případně za ceny podle rychlosti nabíjení, provozní dobu, omezení, bankovní spojení a případně nabídka doplňkových služeb v místě atd. Z tohoto systému si zůčtovací sw v automobilu čerpá data rozeslání b. Samozřejmě, kamera automobilu by si mohla načíst stejné informace z vylepeného QR kódu, jednodušší je stáhnout data a před placením v okamžiku dostupnosti spojení je aktualizovat.
Registraci nabíjecích bodů může provozovat libovolný subjekt. Může jít o free až zpoplněnou službu v závislosti na rozsahu inzerovaných služeb, počtu dobíjecích dobů, výkonu atd.
Platební informace jsou často citlivé údaje, ale pokud budou umístěny v aplikaci automobilu, mohou být lépe zabezpečeny. V porovnání s používáním externích terminálů může být riziko jejich zneužití nemnší než riziko zneužití jiných platebních metod.
Výchozí předpoklady tedy jsou:
- Automobil má modul pro určování polohy (GNSS/GPS), dále jen GPS, s obvyklou přesností na metry.
- Automobil má modul pro přístup k internetu (wifi, GSM, Starlink), dostupnost služby není nutná v okamžiku nabíjení/vybíjení/.
- Zájemci o poskytování služby prodeje/výkupu energie registrují svá připojná místa v online dostupném systému. V okamžiku dobíjení není nutná dostupnost dat, pouze v okamžiku procesu vyúčtování nakoupené/prodané/ energie. Resitraci a zápis dobíjecího jako placená služba. Databáze o poloháh nabíjecích stanic sice existují, ale obyvkle se týkají pouze chargerů, zatímco tot umožňuje zpoplatnit skutečně libovolnoý kabel se zástrčkou.
- SW automobilu uchováva data o průběhu nabíjení, době nabíjení, průběhu příkonu a místě.
Příklad
Poskytovat služby:
- zpřístupn instalovanou zásuvku s nabíjecím kabelem a
- za poplatek se zaregistrovat v evidenčním systému nabíjejích bodů
Uživatel vozu:
- Zastaví na dobíjecím místě a připojí auto na nabíjení. Probíhá nabíjení, palubní aplikace zaznamené průběhy nabíjení a GPS souřadnice místa nabíjení.
- Po odpojení nabíjecího kabelu řidič nic neřeší, odjíždí a aplikace sama dohledá u koho nabíjel a vydá platební pokyn na základě načteného ceníku dobíjecího bodu, délky, množství nebo průběhu nabíjení.
- Uživatel může využít odložené vyútování, tedy platby za různá dobíjení se odsouhlasí a provedou např. na konci týdne. A samozřejmě, odležené platby mohou být zpoplatněny jinou sazbou.
Často se také mluví o jednotné autentizaci dobíjecích služeb, tedy že jednou kartou / mobilem atd. půjde dobíjet všuche. Nepůjde, protože se to týká pouze super(chargerů), které obsahují terminál, neřeší to zpoplatnění tisíců dalších míst, kde by bylo dobíjení potřeba, a je to (imho) přežitý způsob myšlení, kdy ze zvyku provádíme úkony, které muže dělat automobil nezávisle na nás a za nás.
Rovně existují „pokusy“ o vytvoření městkého dobíjecího systému pro rezidenty, který by využíval sloupy veřejného osvětlení. Například takto popisuje svou vizi britský Ubitricity ve spolupráci se Siemens: „Řidiči by zaparkovali vedle pouliční lampy a ideálně se k ní připojili pomocí speciálního kabelu. Tento kabel je vybaven měřičem, který identifikuje nabíjecí místo a zapne napájení. Data jsou digitálně odesílána mobilnímu dodavateli elektřiny, který by fakturoval spotřebovanou elektřinu. Zákazníkům, kteří používají standardní kabel, bude nabíjení autorizováno prostřednictvím mobilního webu.“
Zbytečné měření, když se měří ve voze? Speciální kabely s měřičem? Identifikace nabíjecího místa v kabelu? odesílání dat operátorovi z vyúčtování a odesílání faktury zákazníkovi, aby odeslal platební příkaz? Složité, že? Skoro jak ze soutěže „Proč dělat věci jednoduše, když jdou dělat složitě.“
TO vše může zajistit automobil.
Jediné měření, které potřebujeme si vždy měří automatika EV, každé další měření vně není nutné
Identifikaci zásuvky, dobíjecího místa, lze spolehlivě určit automaticky z polohy vozu
Přístup k internetu je potřeba pouze v okamžiku odeslání platebního příkazu pro zaplacení odebrané energie.
Autor: rn
Doplněno 15.11. Princip automatických plateb ve spojení s polohou najde nebo může najít další uplatnění. Namátkou:
– zpoplatnění vjezdu do určité oblasti, centra, památkové zóny
– zpoplatnění užívání dálnic a silnic
V obou případech palubní SW ví, kdy a kde jste do placené zony vjel a kdy ji opustil, jak dlouho jste se zdržoval ve vymezené oblasti a kolik km ujel ve zpoplatněné oblast či úseku. Na základě toho aplikace automobilu sama vystaví pokyny v platbě, bez nutnosti nějaké instalace platítek, závor, atd. Opět nepotřebujete žádná oprávnění, používání služeb třetích stran, operátorů a další nadbytečnou infrastrukturu. Vždy bude účtováno jen skutečná doba použití nebo délka projetého úseku.
Moving the payment function into the car will allow you to buy and sell energy at every plug
Bringing the payment function directly into the car can be a way to make it easier to charge every charging outlet without the need to use payment or other third-party cards. Drivers would not have to worry about payment directly, and would not need a physical bank card or a phone with an app. The main advantage, however, is that the described system allows for charging and charging from each connection, whether it is a cable on a supercharger, sockets on city lighting lamps or an extension cable at the last lonely place.
The assumption is that the electric car is equipped with a GPS module that provides information about the location of the car in the usual accuracy (meters). For the identification of the subject – the owner of the charging point – and the determination of where to pay, the usual accuracy of meters is sufficient. There is no need to deal with a specific rack. All data, information on speed, charging progress and amount of energy taken are stored in the vehicle. If we add the location, the sw searches the offline downloaded data for the identification of the entity – the owner of the charging point – to whom it then sends the payment.
Continuous online access to the internet is not necessary, so charging can be charged even in places with „no signal“ – internet or mobile GSM connection. The application will pay as soon as it is within range of an internet connection, or at other intervals according to the user’s settings, e.g. at the end of the week.
It is not necessary to make the payment directly from the control panel of your car, it can be thought of as an option, but if the system has all the necessary data, no interaction is required. You just need to approve the payments, but even that is not necessary. The system can work completely automatically with pre-set rules and permissions. So there are no more terminals in racks, no more cards and card readers, no more maintaining and paying for online connections on the charger side, no more apps on mobile phones and other unnecessary things.
On the service provider side – those who want to access the charging point and receive payments for energy – registration in the charging point registration system is required. It is not a complicated registration, you enter the usual identification data, information about the charging points, i.e. the coordinates of the location, the power, the prices per kWh , possibly the prices according to the charging speed, the operating hours, the restrictions, the bank connection and possibly the offer of additional services on site, etc. From this system, the in-car charging sw draws the data to send out b. Of course, the in-car camera could retrieve the same information from the posted QR code, it is easier to download the data and update it before paying when the connection is available.
Registration of charging points can be operated by any entity. It can be a free to full service, depending on the range of services advertised, number of charging times, performance, etc.
Payment information is often sensitive data, but can be better secured if placed in the car app. Compared to the use of external terminals, the risk of misuse may be no less than the risk of misuse of other payment methods.
The initial assumptions are therefore:
The car has a positioning module (GNSS/GPS), hereafter referred to as GPS, with the usual accuracy in meters.
The car has a module for internet access (wifi, GSM, Starlink), availability of service is not required at the time of charging/discharging/.
Those interested in providing the energy sale/buy-back service register their connection points in the online available system. Data availability is not required at the time of recharging, only at the time of the billing process for the energy bought/sold/. Resitration and registration of recharge as a paid service. Databases on charging station locations do exist, but usually only for chargers, whereas tot allows charging of really any cable with a plug.
The car’s SW stores data on charging progress, charging time, power consumption and location.
Example
Provide service:
make available an installed socket with a charging cable and
register in the charging point registration system for a fee.
Car user:
He stops at a charging point and connects the car for charging. Charging is in progress, the on-board app records charging waveforms and GPS coordinates of the charging location.
After disconnecting the charging cable, the driver does nothing, drives off and the app itself tracks down who he was charging with and issues a payment instruction based on the charging point’s read price list, length, quantity or charging progress.
The user can use deferred drop-off, i.e. payments for different recharges are agreed and made e.g. at the end of the week. And of course, deferred payments may be charged at a different rate.
There is also often talk of single authentication of recharge services, i.e. one card/mobile etc. will be able to recharge everywhere. It won’t, because it only applies to super(chargers) that include a terminal, it doesn’t address charging at the thousands of other places where charging would be needed, and it’s (imho) an outdated way of thinking where we perform tasks out of habit that a car can do independently of us and for us.
There have also been „attempts“ to create an urban charging system for residents using lampposts. For example, this is how the UK’s Ubitricity, in collaboration with Siemens, describes its vision: ‚Drivers would park next to a street lamp and ideally connect to it using a special cable. This cable is equipped with a meter that identifies the charging point and turns on the power. The data is sent digitally to the mobile electricity supplier, who would bill for the electricity consumed. Customers using a standard cable will be authorised to charge via the mobile site.“
Unnecessary metering when metered in the car? Special cables with a meter? Identification of the charging point in the cable? Sending data to the operator from the billing and sending the invoice to the customer to send a payment order? Complicated, right? Almost like something out of „Why do things the easy way when they can be done the hard way.“
A car can provide all that.
The only measurements we need are always taken by the EV automation, any other outside measurements are not necessary
The identification of the socket, the charging point, can be reliably determined automatically from the position of the car
Access to the internet is only needed at the time of sending the payment order to pay for the energy consumed.
Translation into English and German by automatic AI translator
Mit der Zahlungsfunktion im Auto können Sie an jeder Steckdose Energie kaufen und verkaufen
Wenn die Bezahlfunktion direkt in das Auto integriert wird, kann das Aufladen an jeder Steckdose erleichtert werden, ohne dass Zahlungs- oder andere Karten von Dritten verwendet werden müssen. Der Fahrer müsste sich nicht direkt um die Bezahlung kümmern und bräuchte weder eine physische Bankkarte noch ein Telefon mit einer App. Der Hauptvorteil besteht jedoch darin, dass das beschriebene System das Aufladen und Aufladen von jedem Anschluss aus ermöglicht, sei es ein Kabel an einem Supercharger, Steckdosen an Stadtlaternen oder ein Verlängerungskabel am letzten einsamen Ort.
Es wird davon ausgegangen, dass das Elektroauto mit einem GPS-Modul ausgestattet ist, das Informationen über den Standort des Fahrzeugs mit der üblichen Genauigkeit (Meter) liefert. Für die Identifizierung des Subjekts – des Besitzers der Ladestation – und die Bestimmung des Ortes, an dem gezahlt werden soll, reicht die übliche Genauigkeit der Zähler aus. Es besteht keine Notwendigkeit, sich mit einem speziellen Gestell zu befassen. Alle Daten, Informationen über die Geschwindigkeit, den Ladefortschritt und die entnommene Energiemenge werden im Fahrzeug gespeichert. Fügt man den Standort hinzu, sucht die sw in den offline heruntergeladenen Daten nach der Identifikation der Entität – dem Eigentümer der Ladestation – an die sie dann die Zahlung sendet.
Ein ständiger Online-Zugang zum Internet ist nicht erforderlich, so dass auch an Orten ohne Signal“ – Internet oder mobile GSM-Verbindung – aufgeladen werden kann. Die Anwendung zahlt, sobald sie sich in Reichweite einer Internetverbindung befindet, oder in anderen Intervallen, je nach den Einstellungen des Nutzers, z. B. am Ende der Woche.
Es ist nicht notwendig, Zahlungen direkt vom Armaturenbrett Ihres Fahrzeugs aus vorzunehmen, es kann als Option betrachtet werden, aber solange das System über alle notwendigen Daten verfügt, ist keine Interaktion erforderlich. Sie müssen lediglich die Zahlung genehmigen, aber auch das ist nicht erforderlich. Das System kann völlig automatisch mit voreingestellten Regeln und Berechtigungen arbeiten. Es gibt also keine Terminals in Regalen mehr, keine Karten und Kartenlesegeräte, keine Wartung und Bezahlung von Online-Verbindungen auf der Seite des Ladegeräts, keine Apps auf Mobiltelefonen und andere unnötige Dinge.
Auf der Seite der Dienstleister – die auf die Ladestation zugreifen und Zahlungen für Energie erhalten möchten – ist eine Registrierung im Ladestellenregistrierungssystem erforderlich. Es ist keine komplizierte Registrierung, man gibt die üblichen Identifikationsdaten ein, Informationen über die Ladepunkte, d.h. die Koordinaten des Standorts, die Leistung, die Preise pro kWh, eventuell die Preise je nach Ladegeschwindigkeit, die Betriebszeiten, die Beschränkungen, die Bankverbindung und eventuell das Angebot zusätzlicher Dienstleistungen vor Ort, usw. Natürlich könnte die Kamera im Auto dieselben Informationen auch über den angezeigten QR-Code abrufen, aber es ist einfacher, die Daten herunterzuladen und vor dem Bezahlen zu aktualisieren, wenn die Verbindung verfügbar ist.
Die Registrierung von Ladestationen kann von jeder Einrichtung betrieben werden. Es kann sich um einen kostenlosen bis unentgeltlichen Dienst handeln, je nach dem Angebot an Dienstleistungen, der Anzahl der Ladezeiten, der Leistung usw.
Bei den Zahlungsinformationen handelt es sich häufig um sensible Daten, die jedoch besser geschützt werden können, wenn sie in der Auto-App gespeichert sind. Im Vergleich zur Verwendung externer Terminals kann das Risiko des Missbrauchs geringer sein als bei anderen Bezahlmethoden.
Die ersten Annahmen sind also:
Das Auto verfügt über ein Ortungsmodul (GNSS/GPS), im Folgenden GPS genannt, mit der üblichen Genauigkeit in Metern.
Das Fahrzeug verfügt über ein Modul für den Internetzugang (WiFi, GSM, Starlink), die Verfügbarkeit des Dienstes ist zum Zeitpunkt des Aufladens/Entladens nicht erforderlich.
Diejenigen, die an der Erbringung des Energieverkaufs-/Rückkaufsdienstes interessiert sind, registrieren ihre Anschlusspunkte in dem online verfügbaren System. Die Verfügbarkeit der Daten ist zum Zeitpunkt des Aufladens nicht erforderlich, sondern nur zum Zeitpunkt der Abrechnung der gekauften/verkauften Energie. Resitration und Registrierung des Aufladens als bezahlte Dienstleistung. Es gibt zwar Datenbanken über die Standorte von Ladestationen, aber in der Regel nur für Ladegeräte, während tot das Aufladen mit wirklich jedem Kabel mit Stecker ermöglicht.
Die SW des Fahrzeugs speichert Daten über den Ladevorgang, die Ladezeit, den Stromverbrauch und den Standort.
Beispiel
Dienst bereitstellen:
eine installierte Steckdose mit einem Ladekabel zur Verfügung stellen und
Registrierung im Ladestellenregistrierungssystem gegen eine Gebühr.
Autonutzer:
Hält an einer Ladestation und schließt das Auto zum Laden an. Der Ladevorgang läuft, die Bordanwendung zeichnet die Ladewellenform und die GPS-Koordinaten der Ladestation auf.
Wenn das Ladekabel abgezogen wird, muss sich der Fahrer um nichts kümmern, er fährt los und die App spürt das Ladegerät auf und erteilt eine Zahlungsanweisung auf der Grundlage der Preisliste der Ladestation, der Länge, der Menge oder des Ladevorgangs.
Der Nutzer kann eine zeitversetzte Abgabe nutzen, d.h. es werden Zahlungen für verschiedene Aufladungen vereinbart und z.B. am Ende der Woche durchgeführt. Und natürlich können aufgeschobene Zahlungen zu einem anderen Tarif abgerechnet werden.
Oft ist auch von einer einheitlichen Authentifizierung der Aufladedienste die Rede, d. h. mit einer Karte/einem Handy usw. kann man überall aufladen. Das wird nicht der Fall sein, da dies nur für Ladestationen gilt, die über ein Terminal verfügen, und nicht für die Tausenden von anderen Orten, an denen das Aufladen erforderlich wäre, und es ist (imho) eine veraltete Denkweise, bei der wir aus Gewohnheit Aufgaben erledigen, die ein Auto unabhängig von uns und für uns erledigen kann.
Es gab auch schon „Versuche“, ein städtisches Ladesystem für Anwohner mit Hilfe von Laternenpfählen zu schaffen. Das britische Unternehmen Ubitricity, das mit Siemens zusammenarbeitet, beschreibt seine Vision folgendermaßen: „Autofahrer würden neben einer Straßenlaterne parken und im Idealfall über ein spezielles Kabel mit ihr verbunden werden. Dieses Kabel ist mit einem Messgerät ausgestattet, das die Ladestation identifiziert und den Strom einschaltet. Die Daten werden digital an den mobilen Stromanbieter gesendet, der den verbrauchten Strom in Rechnung stellt. Kunden, die ein Standardkabel verwenden, können über den Mobilfunkstandort aufladen.
Unnötige Messungen, wenn sie im Auto gemessen werden? Spezielle Kabel mit Messgerät? Identifizierung der Ladestation im Kabel? Übermittlung von Daten an den Betreiber aus der Abrechnung und Übermittlung der Rechnung an den Kunden, um einen Zahlungsauftrag zu erteilen? Kompliziert, nicht wahr? Fast wie etwas aus „Warum die Dinge auf die einfache Art tun, wenn sie auch auf die harte Art getan werden können“.
Ein Auto kann das alles leisten.
Die einzigen Messungen, die wir benötigen, werden immer von der EV-Automatisierung vorgenommen, andere Messungen von außen sind nicht notwendig
Die Identifizierung der Steckdose, des Ladepunkts, kann automatisch und zuverlässig aus der Position des Fahrzeugs ermittelt werden.
Ein Internetzugang ist nur zum Zeitpunkt der Übermittlung des Zahlungsauftrags zur Bezahlung der verbrauchten Energie erforderlich.
Übersetzung ins Englische und Deutsche durch einen automatischen AI-Übersetzer