Krize, války, hororové příběhy: Zprávy vám mohou lézt na nervy a mít negativní dopad na vaši náladu. Ochota zabývat se nejnovějšími zprávami je však stále vysoká. Podle zprávy „Reuters Institute Digital News Report“ se o nejnovější zprávy zajímá 52 % všech uživatelů internetu. A to je dobře, protože je důležité vědět, co se děje, a být co nejlépe informován. Všichni přece chceme být zodpovědnými občany.
Letošní zpráva odhaluje nové poznatky o spotřebě digitálního zpravodajství na základě průzkumu společnosti YouGov mezi více než 93 000 spotřebiteli online zpravodajství na 46 trzích, které pokrývají polovinu světové populace. Zpráva dokumentuje, jak video obsah šířený prostřednictvím sítí, jako je TikTok, Instagram a YouTube, nabývá na významu pro zpravodajství, zejména v částech globálního Jihu, zatímco starší platformy, jako je Facebook, ztrácejí vliv.
Podle průzkumu se však každý desátý uživatel internetu zprávám vyhýbá, přičemž 65 % z nich tak činí v případě určitých zpravodajských témat. Podle Leibnizova institutu pro výzkum médií v Hamburku, který provedl dílčí studii „Digital News Report“, se to v současnosti týká především informací o válce na Ukrajině.
Proč se ale lidé vyhýbají zprávám? Důvodem je především údajná negativita zpráv. Krize, lidské ztráty, katastrofy a tíživá ekonomická situace dominují v posledních letech zpravodajství.
Úkolem žurnalistiky je však informovat o krizích, odhalovat stížnosti a řešit problémy ve společnosti. Podle mediálního vědce Prof. Dr. Joachima Trebbeho z FU Berlín to také vede k tomu, že někteří lidé chtějí těmto negativním vlivům uniknout: „Mnoho lidí říká, že jim zprávy způsobují špatnou náladu. Nemohou ovlivnit, co se děje, ale na oplátku to ovlivňuje jejich život. Pro tuto skupinu je v jejich očích jedno, zda jsou tomuto zpravodajskému proudu vystaveni, nebo ne,“ říká. Proč se zabývat válkou, když se brzy budete muset obávat, že nebudete schopni pokrýt vlastní životní náklady? Podle Trebbeho také převládá pocit, že sledováním hrůzných záběrů a čtením zpráv trpícím lidem nepomůžete. S těmito myšlenkovými pochody se setkáváme často.
„Pokud nejste konfrontováni s určitými problémy, nemusíte se jimi zabývat. Kognitivnímu aparátu se uleví,“ říká Trebbe. Ale i když si život ulehčíte tím, že se budete novinkám tvrdošíjně vyhýbat, nakonec se jim nevyhnete: „Inflace vás netrápí, protože jste s problémem konfrontováni až ve chvíli, kdy se dostane do vaší peněženky. Takže si děláte iluze, protože událostem ve zprávách nemůžete uniknout. Stále mají dopad na váš osobní život, ale do vašeho života vstoupí až ve chvíli, kdy se vás dotknou,“ zdůrazňuje mediální vědec.
Podle Trebbeho však míra, do jaké jsou zprávy obcházeny, závisí na dalších faktorech. Například méně vzdělaní lidé se zpravodajstvím zabývají méně často. Kromě toho jsou mladší lidé méně otevření zprávám než starší lidé. Je to dáno tím, že mladší lidé jsou více vystaveni sociálním médiím. „Dřív byly denní noviny ráno na stole u rodičů a večer se sledovala ‚Tagesschau‘. To je stále více minulostí,“ vysvětluje mediální odborník.
Migranti samozřejmě také často patří do skupiny těch, kteří se zprávám vyhýbají. Důvodem je nejen jazyková bariéra, která často existuje, ale také kulturní socializace. „Lidé, kteří přicházejí do systému mediálního prostoru, jako je ten náš, musí nejprve pochopit, co jsou to média veřejné služby a co můžete očekávat od článku v novinách,“ vysvětluje Trebbe.
Vyhýbání se zprávám však není dobrým řešením. Přece jen byste měli mít přehled o aktuálním dění, abyste věděli, kde a co můžete ovlivnit, a abyste byli dobře připraveni na případné krize. Seriózní zpravodajství také významně přispívá k obecnému vzdělání a demokracii. Například velmi pomáhají při rozhodování o volbách. Pouze ten, kdo má přehled o tom, co se v politice rozhodlo a co politici plánují, může pro sebe i ostatní učinit rozumné rozhodnutí. Ale dobré informace pomohou nejen racionálně vybírat politiky, ale rozhodovat se v celé škále ostatních věcí – od toho kdy a kam uložit peníze a kdy je vybrat a proč je utratit právě za to, co vás potěší a co můžete v příštích letech očekávat.
Významnou roli v tomto hraje mediální gramotnost. Musíte lidi naučit, jak s těmito mediálními obsahy zacházet, a dát jim pocit, že mohou společnost ovlivňovat jinými mechanismy. Velmi zřetelně to nyní vidíte na demonstracích proti pravicovému extremismu nebo naopak na demonstracích proti nezodpovědnému populismu. Zprávy vedou k sociálním hnutím a přivádějí lidi do ulic. To je při řešení zpravodajské situace velmi důležité. Pocit, že mohou ovlivnit aktuální dění motivuje lidi k tomu, aby zpravodajskému obsahu věnovali více času.
Stejný pocit možnosti ovlivnění dění také ovlivňuje i samotné tvůrce mediálního obsahu a v důsledku rovněž vede k odklonu citlivějších lidí od sledování médií. Lidé velmi často přesně vystihnou okamžik, kdy se čisté informační zpravodajství začíná deformovat protlačováním specifických témat. Jsou-li předávávaná tvrzení v rozporu s názorem a orientací příjemce, působí ještě více odpudivěji než u úvodu zmíněné negativní zprávy o válce, bídě a násilí. Je to tím, že příjemce je vnímá nejen jako negativní, ale považuje za nepřátelský útok na svůj svět. Nechtěným důsledkem mechanismu protlačování (nasetování) témat (nepříjemných, polarizujících) je odklon části diváků či čtenářů a alternativním kanálům, které jim poskytnout svět „o kterém chtějí slyšet“, nebo alespoň pro ně ne tak trýznivá témata.
Média vždy přinášejí obsah a témata, o kterých lze následně diskutovat se členy rodiny, přáteli nebo kolegy. Během těchto smalltalků mohou lidé rychleji navázat konverzaci s cizími lidmi a navázat kontakty. Tato navazující komunikace se stále častěji odehrává také na sociálních sítích, jako jsou X, Instagram nebo Facebook. To je také důležitý motiv pro používání médií – lidé chtějí zůstat v obraze a mít o čem mluvit. A to je důvod, proč zpravodajství komerčních stanic je pro mnohé stravitelnější – protože s těmito faktory počítá, je dostatečně konzervativní (žádný aktivismus ani radikalismus, všichni chtějí především to, už vlastně znají) , aby nepřišlo o diváky či čtenáře, neodradilo je, a je vhodně proloženo společenskými tématy, které nepolarizují, ale dobře se o nich „tlachá.“
Jak tedy zvládnout rovnováhu mezi informovaností a možnými negativními emocemi, které mohou zprávy někdy vyvolat? Špatné zprávy musíte zpracovat. Nejlepším způsobem, jak to udělat, je mluvit s ostatními. Pokud si uděláte obrázek a budete o věcech diskutovat mezi sebou, můžete se v tu chvíli cítit méně bezmocní, protože si uvědomíte, že i ostatní čelí podobným problémům spojeným se špatnými zprávami.
Důležitá je však nejen frekvence konzumace zpráv a to, co čtete, ale samozřejmě také to, jaké mediální nabídky využíváte. Seriózní zpravodajská média mají naléhavě přednost před bulvárními médii nebo dokonce pochybnými kanály na platformách sociálních médií.
V ideálním případě by měly být zprávy také kategorizovány a mělo by být vysvětleno jejich pozadí a souvislosti. A pak se svět neskládá jen ze špatných zpráv. Dobrá zpravodajská média také vždy dokumentují konstruktivní přístupy a poskytují věrný obraz světa.