Pandemie covidu-19 umocnila šíření nebezpečných konspiračních teorií. Další vlna se aktuálně šíří nejen v Rusku v souvislosti s válkou na Ukrajině. Proč lidé konspiračním teoriím věří? Jaké mají důsledky pro společnost a jak s tím naložit? Tématu jsme se věnovali v časopise A / Věda a výzkum.
Šestého ledna roku 2021 zemřelo pět lidí zbytečně. Stoupenci konspirační teorie QAnon, potažmo Donalda Trumpa napadli budovu Kongresu USA. Symbol západní demokracie se otřásl v základech. Útočníci podlehli konspiraci, že světu ve skutečnosti vládne parta pedofilních, dokonce snad satanistických či kanibalských jedinců řídících mezinárodní obchod s dětmi. V jejich čele měli být Hillary Clintonová, Barack Obama, George Soros… A jejich největší nepřítel a ochránce běžných občanů? Donald Trump.
Jakkoli absurdně nám tyto úvahy mohou znít, nelze nad nimi mávnout rukou. Při útoku na Kapitol umírali lidé. Některé teorie se mohou zdát neškodné, třeba že Země je ve skutečnosti plochá nebo že lidé nikdy nepřistáli na Měsíci. Jiné ale mají na svědomí životy, například nepravdivé informace o škodlivosti očkování. Rodiče, kteří jim uvěří, vystavují své děti smrtelnému nebezpečí. V roce 2019 například skončilo v brněnské nemocnici ve vážném stavu nevakcinované dítě nakažené tetanem. Konspirační teorie zkrátka mohou mít vážné důsledky. A to i ty zdánlivě neškodné. Je tedy třeba klást si otázky: kteří lidé jim podléhají? Proč jim vůbec věří? A dá se s tím něco dělat?