Evropská komise zveřejnila 24. ledna 2013 soubor opatření, jež mají zajistit v celé Evropě rozvoj čerpacích stanic pro alternativní paliva, společné normy pro jejich konstrukci a používání. Politická opatření se dosud převážně věnovala konkrétním palivům a vozidlům a otázka distribuce paliv jimi zohledňována nebyla. Snahy směřující k poskytování příslušných podnětů nebyly koordinovány a nedosahovaly požadované úrovně.
Rozvoji čistých paliv brání tři zásadní překážky: vysoká cena vozidel, nízká míra přijetí na straně spotřebitelů a nedostatek dobíjecích a čerpacích stanic. Tato situace tak vede k začarovanému kruhu. Pro nedostatek vozidel se nestaví čerpací stanice. Vozidla nejsou v důsledku nízké poptávky prodávána za ceny, jež by byly konkurenceschopné. Spotřebitelé si tato vozidla nepořizují, neboť jsou drahá a nejsou pro ně k dispozici vhodné čerpací stanice či místa pro dobíjení. Komise proto navrhuje balíček, v němž jsou pro členské státy stanoveny závazné cílové hodnoty, pokud jde o minimální úroveň infrastruktury týkající se čistých paliv, jako je elektřina, vodík a zemní plyn, jakož i společné celounijní normy pro nezbytná zařízení.
Místopředseda Evropské komise Siim Kallas, odpovědný za dopravu, uvedl: „Rozvoj inovativních a alternativních paliv je zcela zřejmou cestou, jak dospět k větší účinnosti hospodářství EU z hlediska zdrojů, jak snížit naši přílišnou závislost na ropných produktech a jak rozvinout odvětví dopravy, aby odpovídalo požadavkům 21. století. Čína a USA v rámci těchto opatření plánují, že do roku 2020 bude v provozu přes 6 milionů elektrických vozidel. Z hlediska Evropy se jedná o významnou příležitost pro dosažení silné pozice na rychle se rozvíjejícím celosvětovém trhu.“
Čisté energii se v rámci dopravního balíčku věnuje sdělení o evropské strategii pro alternativní paliva, směrnice zaměřená na infrastrukturu a normy a průvodní dokument, v němž je uveden akční plán pro rozvoj zkapalněného zemního plynu (LNG) v oblasti lodní dopravy.
Navrhovaná hlavní opatření:
Elektřina: Pokud jde o místa pro dobíjení elektrické energie, je stav v rámci EU velmi různorodý. Na čele je Německo, Francie, Nizozemsko, Španělsko a Spojené království. Tento návrh vyžaduje, aby každý členský stát zřídil minimální počet dobíjecích stanic, u nichž bude využívána tzv. „společná zástrčka“ (viz připojená tabulka). Cílem je zřídit nezbytný počet dobíjecích míst, aby společnosti vyráběly za přiměřené ceny automobily ve velkosériové výrobě.
Společná zástrčka v EU je klíčovým prvkem pro rychlejší rozšíření tohoto typu paliva. Aby ukončila nejistotu na trhu, oznámila dnes Komise, že zástrčka tzv. „typu 2“ bude používána v celé Evropě coby společný standard.
Vodík: Německo, Itálie a Dánsko již mají k dispozici značný počet vodíkových čerpacích stanic, i když některé z nich nejsou přístupné běžné veřejnosti. Je ještě nezbytné, aby byly některé prvky, jako jsou např. palivové čerpací hadice, upraveny společnými normami. Podle tohoto návrhu budou stávající čerpací stanice propojeny s cílem vytvořit síť na základě společných norem, což zajistí mobilitu vodíkových vozidel. Tato část se vztahuje na 14 členských států, v nichž je současnosti k dispozici síť pro vodíková paliva.
Biopaliva: již tvoří téměř 5 % trhu. Používají se v rámci palivových směsí, a tudíž nevyžadují žádnou speciální infrastrukturu.Klíčovým úkolem bude zajištění jejich udržitelnosti.
Zemní plyn (zkapalněný zemní plyn (LNG) a stlačený zemní plyn (CNG)): Zkapalněný zemní plyn je využíván jak u námořní, tak i u vnitrozemské vodní dopravy. Rozvoj infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn je na samém počátku a pouze Švédsko disponuje malými skladovacími zařízeními pro LNG, jež jsou určena pro námořní plavidla, avšak několik dalších členských států její zavedení plánuje. Komise navrhuje, aby byla do roku 2020 v rámci základní transevropské sítě vybudována čerpací místa pro zkapalněný zemní plyn ve všech 139 námořních a do roku 2025 ve všech vnitrozemských přístavech. V jejich případě nejde o rozsáhlé terminály na čerpání plynu, ale o pevné či mobilní čerpací stanice. Návrh se týká všech významných přístavů v EU.
LNG: Zkapalněný zemní plyn se používá i pro nákladní automobily, avšak v EU je k dispozici pouze 35 čerpacích stanic. Komise navrhuje, aby byly do roku 2020 vybudovány u silnic v rámci hlavní transevropské dopravní sítě čerpací stanice, a to s hustotou jedné čerpací stanice na každých 400 km.
CNG: Stlačený zemní plyn se používá zejména v osobních automobilech. V současnosti jej používá jeden milion vozidel, což představuje 0,5 % z celkové počtu vozidel v provozu. Cílem automobilového průmyslu je dosáhnout desetinásobku tohoto čísla do roku 2020. Návrh Komise zajistí, že v celé Evropě budou do roku 2020 veřejnosti k dispozici každých 150 km čerpací místa, jež budou provozována podle společných norem.
LPG: zkapalněný ropný plyn.V případě zkapalněného ropného plynu nejsou plánována žádná opatření, neboť základní infrastruktura je již k dispozici.
Členské státy budou moci provést tyto změny, aniž by to nutně dopadalo na jejich veřejné výdaje, neboť mohou změnit místní právní úpravu tak, aby povzbudila investice soukromého sektoru a jeho příslušné kroky. Podpora EU je již k dispozici a lze čerpat prostředky z fondů TEN-T, fondů soudržnosti a strukturálních fondů.
Viz rovněž: MEMO/13/24
Místa pro dobíjení elektrické energie / počet vozidel v členském státě
| Členské státy | Stávající infrastruktura
(dobíjecí místa) 2011 |
Navrhované cílové úrovně infrastruktury pro veřejnost do roku 20201 | Počet elektrických vozidel plánovaný členskými státy v roce 2020 |
| Belgie | 188 | 21 000 | – |
| Bulharsko | 1 | 7 000 | – |
| Česká republika | 23 | 13 000 | – |
| Dánsko | 280 | 5 000 | 200 000 |
| Estonsko | 2 | 1 000 | – |
| Finsko | 1 | 7 000 | – |
| Francie | 1 600 | 97 000 | 2 000 000 |
| Irsko | 640 | 2 000 | 350 000 |
| Itálie | 1 350 | 125 000 | 130 000 (do roku 2015) |
| Kypr | – | 2 000 | – |
| Litva | – | 4 000 | – |
| Lotyšsko | 1 | 2 000 | – |
| Lucembursko | 7 | 1 000 | 40 000 |
| Maďarsko | 7 | 7 000 | – |
| Malta | – | 1 000 | – |
| Německo | 1 937 | 150 000 | 1 000 000 |
| Nizozemsko | 1 700 | 32 000 | 200 000 |
| Polsko | 27 | 46 000 | – |
| Portugalsko | 1 350 | 12 000 | 200 000 |
| Rakousko | 489 | 12 000 | 250 000 |
| Řecko | 3 | 13 | – |
| Rumunsko | 1 | 10 000 | – |
| Slovensko | 3 | 4 000 | – |
| Slovinsko | 80 | 3 000 | 14 000 |
| Spojené království | 703 | 122 000 | 1 550 000 |
| Španělsko | 1 356 | 82 000 | 2 500 000 |
| Švédsko | – | 14 000 | 600 000 |
