Manfred Perterer, šéfredaktor Salzburger Nachrichten hovořil s Christophem Leitlem, prezidentem Evropské obchodní komory (Eurochambres), o klíčových výzvách pro EU: jednotě, migraci, pracovní síle, změně klimatu.
SN: Před rokem a půl jste napsal a přestavil v Salzburku knihu „Čína v cíli, Evropa na konci?“ Změnilo se něco ve vašich zjištěních od pandemie?
Christoph Leitl: Ne. Čína se pohybuje mnohem rychleji, než jsme si tenkrát mysleli. Američané také dohnali. Mají enormní ekonomický růst, za který platíme zvýšenými cenami. Před dvěma nebo třemi lety byla Čína něžná a někdy dokonce moudrá, ale nyní je stále náročnější a agresivnější. Nyní musíme vidět znamení doby.
SN: Čína jedná, Evropa mluví, řekl jste v rozhovoru. O co vám šlo?
Nechceme tento autokratický systém v Číně. Jeho výhodou ale je, že cíle a opatření jsou definovány a důsledně implementovány. V Evropě se naopak dohadujeme o cílech, strategie je příliš málo rozpoznatelných, existují pouze selektivní opatření. Pokud chceme, aby naše liberální demokracie, která má velkou hodnotu, nadále hrála ve světě roli, musíme z ní udělat efektivní demokracii.
SN: Demokracie je ale problematická. Jde o vyvážení zájmů. V Evropě s tolika členskými státy to může být obtížné. Děje se toho pro nás hodně příliš pomalu?
Ano. A zásada jednomyslnosti nás paralyzuje. Za šesti zakládajících států to bylo stále možné. S 27 státy to již není možné. Zájmy jsou někdy příliš odlišné. S jednomyslností se tedy dále nedostaneme. V oblasti ekonomiky, měny, financí nebo zahraniční politiky, bezpečnostní a obranné politiky potřebujeme systém s kvalifikovanou většinou. Maličkosti, jako jsou otázky ochrany přírody, by měly být vráceny do zemí. Musíme však vyřešit velké globální otázky na evropské úrovni. Samotný národní stát na tom nic nezmění. Za deset let nebude žádná evropská země mezi deseti nejlepšími ekonomikami světa. Kdo není ekonomicky silný, nemůže se prosadit ani v dalších otázkách.
SN: O tom se už v Bruselu diskutovalo před 15 lety.
To bylo 15 ztracených let. Rozdíly zesílily. Raději jsme se rozešli, než abychom se dali dohromady.
SN: Státy EU souhlasí, že chtějí dosáhnout klimatických cílů. Ale ne o cestě. Jak to má fungovat?
Má -li být politika úspěšná, musí zahrnovat všechny zúčastněné strany. Zvyšování cílů ze 40 procent na 55 procent bez konzultace je zbožné přání. Musí tam být slyšet obchod, věda i spotřebitelé. Potřebujeme etapové plány. Musíme vědět, co budeme dělat v roce 2022 a co v roce 2023, ne za deset nebo za 20 let. Všichni zúčastnění pak musí učinit dobrovolné závazky. Politici mohou vytvářet rámcové podmínky pouze tehdy, pokud nebudou dodržovány. Musíme také převzít iniciativu po celém světě. To však může udělat pouze sjednocená Evropa, nikoli rozdělená Evropa. Potřebujeme kulatý stůl, u kterého budou sedět všechny relevantní skupiny společně, společně rozhodovat a provádět je.
SN: V Rakousku a Evropě je akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Co s tím můžete dělat?
Musíme lidi ještě lépe vzdělávat. A musíme se učit od nejlepšího modelu v Evropě, dánského modelu.
SN: Jak to vypadá?
Každý, kdo se stane nezaměstnaným, a kdokoli se může stát nezaměstnaným, dostává velmi vysokou podporu v nezaměstnanosti. Je to 90 procent posledního čistého příjmu. Ale s každým neúspěšným umístěním tato míra klesá zhruba o deset procent. Brzy bude mít poloviční příjem a níže. V Rakousku zůstává míra na 55 procentech. Dokud někdo může pracovat, a vyloučím zde nemocné lidi, nechápu, proč by neměli pracovat. Současně se musí zavřít hostince, protože nemohou přimět lidi k tomu, aby dělali jednoduché práce, protože někdy se jim lépe daří s nezaměstnanými, s platbami za převod a s malým problémem.
SN: I když jsou všichni umístěni, v určitých průmyslových odvětvích je příliš málo zaměstnanců. Je migrace východiskem?
V Rakousku a Evropě se v této souvislosti hovoří o cizincích a zmatení jsou také žadatelé o azyl a migranti. Říkám: žadatelé o azyl jsou lidé, kteří potřebují naši pomoc. A migranti jsou lidé, jejichž pomoc potřebujeme. USA to vědí, Kanada to ví, Austrálie to ví, ale my v Evropě to nevíme. Tam, kde máme velký nedostatek, musíme podporovat cílenou, rozumnou a řízenou migraci s doprovodnou integrací. Potřebujeme rychlé azylové řízení. Hotové musí být do tří měsíců. Pachatelé musí o tento stav okamžitě přijít. Ostatní, kterým je udělen azylový status, by však měli mít přístup ke vzdělávání a trhu práce. Jinak sedí a pak mohou vymyslet nějaký nesmysl. Musíme se dostat pryč od čisté distribuční diskuse. Nebo z úvahy agentury Frontex o tom, jak můžeme odrazit lidi na lodi. Je škoda, jak moc jsme Itálii nebo Řecko zklamali. Je nám to jedno, necháváme národní posuvníky dolů, provádíme hraniční kontroly a říkáme, že ostatní by měli vidět, jak se s tím vypořádají. Sjednocená Evropa musí mít jasná kritéria a cíle pro provádění.
Zdroj : Salzburger Nechrichten
https://www.sn.at/politik/weltpolitik/video-sn-live-direkt-christoph-leitl-im-interview-europa-ist-zu-langsam-107289184