Tichá tragédie, která postihuje dnešní děti

Posted on by Radek Novák

Tento článek si přečetlo 20 milionů lidí, uvádí Victoria Prooday ve svém textu roku 2017. Pak se ale stalo něco zvláštního. Někdo její text vzal, vypustil podstatné části, přepsal formulace, znásobil nárůst sebevražd o sto procent, odstranil z textu odkazy, pomocí nichž by se dala čísla ověřit a autorství falešně přiřknul jednomu či dvěma doktorům, aby novému falešnému textu dadal váhu větší odbornosti. A tento falzifikát následně začal žit vlastním životem, podporován ochotou lidí ho sdílet na webech a sociálních sítích v dobré víře. Ovšem originál populárního textu vypadá jinak.

Tichá tragédie, která postihuje dnešní děti
(a co s ní dělat)

Právě teď se v našich domovech rozvíjí tichá tragédie, která se týká našich nejcennějších klenotů – našich dětí. Při své práci se stovkami dětí a rodin jsem jako ergoterapeutka svědkem toho, jak se tato tragédie odehrává přímo před mýma očima. Naše děti jsou ve zničujícím emocionálním stavu! Promluvte si s učiteli a odborníky, kteří v této oblasti pracují již 15 let. Uslyšíte podobné obavy jako já. Vědci navíc v posledních 15 letech zveřejňují alarmující statistiky o prudkém a neustálém nárůstu duševních onemocnění dětí, které nyní dosahují rozměrů epidemie:

Kolik důkazů ještě potřebujeme, abychom se probudili?

Tento článek si přečetlo 20 milionů lidí. Vím, že mnozí by se rozhodli neslyšet, co v článku říkám, ale vaše děti potřebují, abyste toto poselství slyšeli.

Victoria Prooday


NE, „zvýšená diagnostika sama o sobě“ není řešením!

NE, „všichni se tak prostě narodili“ není řešení!

NE, „za všechno může školský systém“ není odpověď!

Ano, i když je bolestné si to přiznat, v mnoha případech jsme odpovědí na mnohé problémy našich dětí MY, rodiče!

Je vědecky dokázáno, že mozek má schopnost přenastavit se prostřednictvím prostředí. Bohužel prostředím a výchovnými styly, které poskytujeme svým dětem, přepojujeme jejich mozek špatným směrem a přispíváme k jejich problémům v každodenním životě.

Ano, existují a vždy existovaly děti, které se narodily s postižením, a i přes veškerou snahu jejich rodičů poskytnout jim vyvážené prostředí a výchovu s tím jejich děti nadále bojují. O těchto dětech zde NEmluvím.

Mluvím o mnoha dalších, jejichž problémy jsou do značné míry formovány faktory prostředí, které rodiče s nejlepšími úmysly svým dětem poskytují. Jak jsem viděla ve své praxi, v okamžiku, kdy rodiče změní svůj pohled na výchovu, tyto děti se změní.

Co je špatně?

Dnešní děti jsou ochuzovány o základy zdravého dětství, jako např:

  • emocionálně dostupní rodiče
  • jasně vymezené hranice a vedení
  • odpovědnost
  • vyváženou výživa a dostatečný spánek
  • pohyb a pobyt venku
  • kreativní hra, sociální interakce, příležitosti pro nestrukturované chvíle a nudu

Místo toho se dětem podává:

  • digitálně rozptýlení rodiče
  • shovívaví rodiče, kteří nechávají děti „vládnout světu“.
  • pocit oprávněnosti namísto odpovědnosti
  • nedostatečný spánek a nevyvážená výživa
  • sedavý způsob života v interiéru
  • nekonečná stimulace, technologické chůvy, okamžité uspokojení a absence nudných chvil

Dokáže si někdo představit, že je možné vychovat zdravou generaci v tak nezdravém prostředí? Samozřejmě že ne! Na výchovu neexistují žádné zkratky a lidskou přirozenost neobelstíme. Jak vidíme, výsledky jsou zničující. Naše děti platí za ztrátu vyrovnaného dětství svou citovou pohodou.

Jak to napravit?

Pokud chceme, aby z našich dětí vyrostli šťastní a zdraví jedinci, musíme se probudit a vrátit se k základům. Stále je to ještě možné! Vím to, protože stovky mých klientů zaznamenaly pozitivní změny v emočním stavu svých dětí během několika týdnů (a v některých případech dokonce dnů) po zavedení těchto doporučení:

Nastavte hranice a pamatujte, že jste pro své dítě RODIČ, ne kamarád.

Nabídněte dětem vyvážený životní styl plný toho, co děti POTŘEBUJÍ, nejen toho, co CHTĚJÍ. Nebojte se dětem říci „Ne!“, pokud to, co chtějí, není to, co potřebují.

  • Zajistěte výživné jídlo a omezte pochutiny.
  • Strávit jednu hodinu denně v zeleni: na kole, pěší turistikou, rybařením, pozorováním ptáků/hmyzu.
  • Pořádejte denně rodinnou večeři bez technologií.
  • Hrajte jednu stolní hru denně. (Seznam rodinných her)
  • Zapojte dítě do jedné domácí práce denně (skládání prádla, uklízení hraček, věšení oblečení, vybalování nákupu, prostírání stolu atd.)
  • Zavedení důsledného spánkového režimu, který zajistí, že vaše dítě bude hodně spát v ložnici bez technologií.

Učte dítě zodpovědnosti a samostatnosti. Příliš je nechraňte před malými neúspěchy. Trénuje je to v dovednostech potřebných k překonávání větších životních výzev:

  • Nebalte dítěti batoh, nenoste mu batoh, nepřineste do školy jeho zapomenutou krabičku/oběd a neloupejte pětiletému dítěti banán. Spíše je naučte těmto dovednostem, než abyste to dělali za ně.

Učte je odkládat (okamžité) uspokojení a poskytněte příležitosti k „nudě“, protože nuda je čas, kdy se probouzí kreativita:

  • Nepociťujte odpovědnost za to, zda budete pro své dítě parťákem pro zábavu.
  • Nepoužívejte technologie jako lék na nudu.
  • Vyhněte se používání technologií během jídla, v autě, restauracích, nákupních centrech. Využijte tyto okamžiky jako příležitost k tréninku jejich mozku na fungování v podmínkách „nudy“.
  • Pomozte jim vytvořit „lékárničku první pomoci při nudě“ s nápady na aktivity pro chvíle „nudím se“.

Buďte dětem emocionálně k dispozici, abyste se s nimi mohli spojit a naučit je seberegulaci a sociálním dovednostem:

  • Vypněte telefony, dokud děti neusnou, abyste se vyhnuli digitálnímu rozptylování.
  • Staňte se emocionálním koučem svého dítěte. Naučte je rozpoznávat a zvládat frustraci a hněv.
  • Učte pozdravit, střídat se, sdílet, empatii, chování u stolu, konverzačním dovednostem,
  • Navažte emocionální kontakt – usmívejte se, objímejte, líbejte, lechtejte, čtěte, tancujte, skákejte nebo se plazte se svým dítětem.

Musíme provést změny v životě našich dětí dříve, než bude celá tato generace dětí medikována! Ještě není pozdě, ale brzy bude…
Victoria Proodayová
https://yourot.com/parenting-club/2017/5/24/what-are-we-doing-to-our-children

Po internetu se šíří pozměněná (falešná) verze původního textu, která:

  • některé podstatné části textu vypouští
  • obsahuje nepřesný opis doporučení s posunutým významem nebo nepřesný překlad
  • falešně připisuje autorství textu doktoru Luis Rojas Marcos-ovi, psychiatrovi, v některých postech dokonce Marcos „cituje“ slova Dr. Ovideho, dětského neurologa, s cílem vzbudit dojem, že za textem jsou opravdové autority.
  • mění hodnotu uváděného nárůstu dětské sebevražednosti ze 100 na 200 procent!!
  • vypouští odkazy uvedené v originální verzi pro ověření čísel

Dr. Luis Rojas Marcos se na Twitteru vyjádřil, že s textem nemá nic společného a uvedl pravou autorku.

Česká verze z nepůvodní falešné verze, úlety tučně:

Dnes se v našich domovech rozkládá tichá tragédie a týká se našich nejcennějších šperků: našich dětí. Naše děti jsou v ničivém emočním stavu! Za posledních 15 let nás výzkumníci obdarovali stále alarmujícími statistikami o akutním a stálém nárůstu dětských duševních onemocnění, které nyní dosahuje epidemických rozměrů:
Statistiky nelžou:
• 1 z 5 dětí má psychické problémy
• Došlo k nárůstu ADHD o 43%
• Došlo k 37% nárůstu deprese dospívajících
• U 10 až 14 letých dětí došlo k 200 % nárůstu míry sebevražd
Co se děje a co děláme špatně?
Dnešní děti jsou přehnaně stimulovány a naddávány materiálními a technologickými předměty, ale jsou připraveny o základy zdravého dětství, například:
• Emocionálně dostupní rodiče
• Jasně definované hranice
• Povinnosti
• Vyvážená výživa a správný spánek
• Pohyb obecně, ale zejména venku
• Kreativní hra, společenská interakce, příležitosti her a prostory pro nudu
Místo toho bylo posledních pár let naplněno dětmi:
• Digitální rozptýlení rodiče
• shovívaví, permisivní rodiče, kteří nechávají děti ′′ vládnout světu ′′ a jsou těmi, kteří vytvářejí pravidla
• Smysl pro právo, zasloužit si všechno, aniž byste si to zasloužili nebo být zodpovědní za to, abyste to získali
• Nedostatečný spánek a nevyvážená výživa
• Sedavý životní styl
• Nekonečná stimulace, technické chůvy, okamžité uspokojení a absence nudných momentů
Cože? Tam taky dělají???
Pokud chceme, aby naše děti byly šťastné, zdravé jedince, musíme se probudit a vrátit se k základům.. Pořád to jde! Mnoho rodin zaznamenává okamžitá zlepšení po týdnech realizace následujících doporučení :.
• Stanovte si hranice a pamatujte, že jste kapitánem lodi. Vaše děti se budou cítit bezpečněji, když vědí, že kormidlo ovládáte vy.
• Nabídněte dětem vyvážený životní styl plný toho, co děti POTŘEBUJÍ, nejen toho, co CHTĚJÍ. Nebojte se říct svým dětem „ne“, pokud to, co chtějí, není to, co potřebují.
• Poskytujte výživné potraviny a omezte zbytečné potraviny.
• Trávit alespoň jednu hodinu denně venku činnostmi, jako jsou: cyklistika, turistika, rybaření, pozorování ptáků/hmyzu
• Užijte si každodenní rodinnou večeři, aniž by je chytré telefony nebo technologie rozptylovaly.
• Hrajte deskové hry jako rodina nebo pokud jsou děti příliš malé na deskové hry, nechte je mít na starosti jejich zájmy a dovolte jim být těmi, kteří mají hru na starosti
• Zapojte své děti do nějakých prací či domácích prací dle věku (skládání oblečení, třídění hraček, věšení oblečení, vybalování potravin, připravování stolu, krmení psa atd. )
• Proveďte konzistentní spánkovou rutinu, abyste zajistili, že vaše dítě bude mít dostatek Rozpisy budou ještě důležitější pro děti školního věku..
• Uč odpovědnosti a nezávislosti. Nepřehánějte je proti veškeré frustraci nebo provinění. Mýlit se vám pomůže rozvíjet odolnost a naučit se překonávat životní výzvy
• Nenakládejte dětem batoh, nenoste batohy, neberte si domácí úkoly, na které zapomněli, neoloupejte jim banány nebo oloupejte pomeranče, pokud to zvládnou sami (4-5 let). Místo toho, abyste jim dali rybu, naučte je rybařit.
• Naučte je čekat a odkládat uspokojení.
• Poskytovat příležitosti k ′′ nudě,“ protože nuda je čas, kdy se probouzí kreativita. Necítí se zodpovědné za to, že děti vždy zabaví.
• Nepoužívejte technologii jako lék na nudu, ani ji nenabízejte do první vteřiny nečinnosti.
• Vyhněte se využívání technologií při jídle, v autech, restauracích, obchodních centrech. Využijte těchto okamžiků jako příležitosti k socializaci pomocí tréninku mozků, abyste věděli, jak fungovat, když jsou v módu ′′ nuda
• Pomozte jim vytvořit „nudou sklenici“ s nápady na aktivity, když se nudí.
• Buďte emocionálně dostupní pro spojení s dětmi a naučte je seberegulaci a sociální dovednosti:
• Vypínejte telefony v noci, když děti potřebují jít do postele, aby se vyhnuly digitálnímu rozptýlení.
• Staňte se pro své děti emočním regulátorem nebo koučem. Naučte je poznávat a zvládat vlastní frustrace a hněv.
• Naučte je pozdravit, střídat se, sdílet, aniž by vám nic nezůstalo, poděkovat a prosím, rozpoznat chybu a omluvit se (nenuťte je), být vzorem všech hodnot, které vštípíte.
• Spojte se emocionálně – usmívejte se, objímejte, líbejte, lechtejte, čtěte, tancujte, skákejte, hrajte si nebo
Článek napsal Dr. Luis Rojas Marcos Psychiatra.

Obraz: Olejomalba: Dům z karet / Olej na plátně, namalováno 1843, styl: Biedermeier
Rozměry: 27,55 x 32,67 palce , 70,0 x 83,0 cm (včetně rámu) signováno: „Ritter 1843“

Eduard Ritter (1809 – 1853)
Ritter studoval na vídeňské Akademii umění v letech 1824 až 1834 spolu s Danhauserem, Fendim a Waldmüllerem. Upozornil na sebe autoportrétem namalovaným v roce 1830 / od tohoto roku se Ritter účastnil každoročních výstav vídeňské Akademie umění, jejímž řádným členem se stal v roce 1848. Malíř se specializoval na tvorbu portrétů a žánrových obrazů. – Umělcovy obrazy byly vystavovány na různých výstavách, například na měsíčních prezentacích Rakouského uměleckého spolku nebo na výstavách Kuenstlerhausu ve Vídni (1890, 1893, 1898 a 1924). Ritter se zabýval prací s akvarelem, kresbou tuší a olejomalbou (vytvořil i několik krajin). Malířův styl se vyznačuje humorným a trochu naivním způsobem ztvárnění. Některá Ritterova díla vlastní Rakouská galerie v Belvederu a Dolnorakouské muzeum.
Zdroj: Rakouský biografický lexikon

V obývacím pokoji měšťanského domu jsou shromážděni početní členové rodiny, kteří se usadili kolem stolu: Chlapec balancující na židli vítězoslavně zvedl pravou ruku a uchopil hrací kartu. Na stole je vidět domeček z karet – kdysi postavený chlapcem: Obdivují ho děti i dospělí.

Obraz je ovlivněn, pokud jde o interiér a stavbu kompozice, obrazem Ferdinanda Georga Waldmuellera (1793-1865) „Christtagmorgen / Ráno Štědrého dne“ vytvořeným v roce 1844. Vzhledem k tomu, že Ritterův obraz „Das Kartenhaus / Dům z karet“ je signován „1843“, jednalo by se o zajímavý doklad možného vlivu mladšího umělce na staršího Waldmüllera, který byl Ritterovým kolegou na vídeňské umělecké akademii: některé klíčové rysy kompozice i figurální stafáže se vyskytují na obou obrazech, zatímco Ritter má odlišný styl malby.