Podle nové analýzy IEA by Evropská unie mohla během jednoho roku snížit dovoz ruského zemního plynu o více než třetinu kombinací opatření, která by byla v souladu s Evropskou zelenou dohodou a podporovala energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost.
Závislost Evropy na dovozu zemního plynu z Ruska se opět výrazně projevila v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Desetibodový plán IEA na snížení závislosti Evropské unie na ruském zemním plynu zahrnuje řadu doplňujících opatření, která lze přijmout v nadcházejících měsících, jako je větší orientace na jiné dodavatele, čerpání jiných zdrojů energie a urychlení úsilí o poskytnutí prostředků spotřebitelům, podnikům a průmyslu k využívání čistých a účinných alternativ k zemnímu plynu. Navrhovaná opatření jsou plně v souladu s Evropskou zelenou dohodou a balíčkem Fit for 55, které připravují půdu pro další snižování emisí v nadcházejících letech.
V roce 2021 Evropská unie dovezla z Ruska 155 miliard metrů krychlových zemního plynu, což představuje přibližně 45 % dovozu plynu do EU a téměř 40 % její celkové spotřeby plynu. Pokrok směrem k ambicím Evropy v oblasti čisté nuly časem sníží spotřebu a dovoz plynu, ale dnešní krize vyvolává konkrétní otázku týkající se dovozu z Ruska a toho, co lze v nejbližší budoucnosti ještě udělat pro jeho snížení.
„Nikdo si již nedělá iluze. To, že Rusko využívá své zdroje zemního plynu jako ekonomickou a politickou zbraň, ukazuje, že Evropa musí jednat rychle, aby byla připravena čelit značné nejistotě ohledně dodávek ruského plynu v příští zimě,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „Desetibodový plán IEA nabízí praktické kroky, jak do roka snížit závislost Evropy na dovozu ruského plynu o více než třetinu a zároveň podpořit přechod na čistou energii bezpečným a cenově dostupným způsobem. Evropa musí rychle snížit dominantní roli Ruska na svých energetických trzích a co nejrychleji posílit alternativy.“
Barbara Pompiliová, ministryně pro ekologickou transformaci Francie, která v současné době předsedá EU, uvedla: „Více než kdy jindy je nezbytné zbavit se ruských fosilních paliv a fosilních paliv obecně. V sázce je jak potřeba urychlit boj proti změně klimatu, tak, jak nyní vidíme, krátkodobá energetická bezpečnost evropského kontinentu. Plán 10 bodů, který dnes navrhla IEA, obohatí naše úvahy. Těmito návrhy se budeme podrobně zabývat, neboť francouzský prezident včera oznámil rozsáhlý plán odolnosti Francie. V rámci tohoto plánu pracuje moje administrativa na souboru opatření k zajištění robustnosti našeho energetického systému, která budou jistě odrážet návrhy IEA.“
Kadri Simson, evropský komisař pro energetiku, uvedl: ,,V současné době je v EU v provozu několik projektů, které se týkají energetiky: „Snížení naší závislosti na ruském plynu je pro Evropskou unii strategickým imperativem. V posledních letech jsme již výrazně diverzifikovali naše dodávky, vybudovali jsme terminály LNG a nová propojovací vedení. Ruský útok na Ukrajinu je však přelomovým okamžikem. Příští týden Komise navrhne cestu, jak se Evropa co nejdříve stane nezávislou na ruském plynu. Analýza IEA nastiňuje řadu konkrétních kroků, které můžeme k tomuto cíli podniknout. Je to velmi aktuální a cenný příspěvek k naší práci.“
Klíčová opatření doporučená v desetibodovém plánu IEA zahrnují nepodepisování nových smluv o dodávkách plynu s Ruskem, maximalizaci dodávek plynu z jiných zdrojů, urychlení zavádění solární a větrné energie, maximální využití stávajících nízkoemisních zdrojů energie, jako je jaderná energie a obnovitelné zdroje, a zvýšení opatření na zvýšení energetické účinnosti v domácnostech a podnicích.
Podle odhadů IEA by tyto kroky mohly společně snížit dovoz ruského plynu do Evropské unie během jednoho roku o více než 50 miliard metrů krychlových, tedy o více než třetinu. To zohledňuje potřebu dodatečného doplnění evropských zásobníků plynu v roce 2022. Mnohá z opatření doporučených v plánu – včetně zintenzivnění opatření v oblasti energetické účinnosti, urychlení zavádění obnovitelných zdrojů a rozšíření nízkoemisních zdrojů flexibility energetického systému – jsou klíčovými prvky plánu IEA na dosažení čisté nuly do roku 2050.
Analýza IEA uvádí, že EU má k dispozici i další možnosti, pokud chce nebo potřebuje snížit závislost na ruském plynu ještě rychleji – ovšem s významnými kompromisy. Hlavní krátkodobá možnost by zahrnovala odklon od spotřeby plynu v energetice prostřednictvím většího využívání evropského uhelného parku nebo využití alternativních paliv, jako je ropa, ve stávajících plynových elektrárnách.
Vzhledem k tomu, že tyto alternativy k využívání plynu nejsou v souladu s evropskou Zelenou dohodou, nejsou zahrnuty do výše popsaného desetibodového plánu. Mohou být také nákladné z ekonomického hlediska. Mohly by však poměrně rychle nahradit velké objemy plynu. Pokud by se vedle úplné realizace výše popsaného desetibodového plánu plně využila možnost přechodu na jiné palivo, vedlo by to k celkovému ročnímu snížení dovozu plynu z Ruska do EU o více než 80 miliard metrů krychlových, tedy o více než polovinu, a zároveň by to vedlo k mírnému poklesu celkových emisí.
Snížení závislosti na ruském plynu nebude pro EU jednoduché a bude vyžadovat soustředěné a trvalé politické úsilí v mnoha odvětvích a silný mezinárodní dialog o energetických trzích a bezpečnosti. Mezi politickými rozhodnutími Evropy a širší rovnováhou na globálním trhu existuje mnoho souvislostí. Zásadní význam bude mít posílení mezinárodní spolupráce s alternativními vývozci plynovodů a LNG – a s dalšími významnými dovozci a spotřebiteli plynu. Zásadním prvkem pro úspěšnou realizaci je také jasná komunikace mezi vládami, průmyslem a spotřebiteli. Jako přední světová energetická autorita bude IEA i nadále sloužit jako ústřední bod globálního dialogu o tom, jak zajistit bezpečnou a udržitelnou energetickou budoucnost.
1. Nepodepisovat s Ruskem žádné nové smlouvy o dodávkách plynu.
Smlouvy o dovozu plynu s Gazpromem, které se týkají více než 15 miliard m3 ročně, vyprší do konce roku 2022, což představuje přibližně 12 % dodávek plynu do EU v roce 2021. Celkově mají do konce tohoto desetiletí vypršet smlouvy s Gazpromem pokrývající téměř 40 miliard m3 ročně.
EU tak má v blízké budoucnosti jasnou příležitost výrazně diverzifikovat své dodávky plynu a smlouvy směrem k jiným zdrojům a využít možnosti dovozu, které jí poskytuje rozsáhlá infrastruktura LNG a plynovodů.
Dopad: Využití končících dlouhodobých smluv s Ruskem sníží smluvní minimální úrovně „take-or-pay“ pro ruský dovoz a umožní větší diverzifikaci dodávek.
2. Nahradit ruské dodávky plynem z alternativních zdrojů
Naše analýza doplňuje výše uvedený bod a ukazuje, že produkce v EU a dovoz z jiných zemí (včetně Ázerbájdžánu a Norska) by se od roku 2021 mohly v příštím roce zvýšit až o 10 miliard m3. To vychází z předpokladů vyššího využití dovozní kapacity, méně náročného letního plánu údržby a revize produkčních kvót/kapiček směrem nahoru.
EU má v blízké budoucnosti větší potenciál zvýšit dovoz LNG vzhledem k tomu, že má dostatečný přístup k volným kapacitám pro zpětné zplyňování.2 Obchod s LNG je ze své podstaty flexibilní, takže rozhodujícími proměnnými pro nejbližší období jsou dostupnost dalších nákladů, zejména těch, které mají určitou smluvní volnost ohledně místa určení, a konkurence o tyto dodávky s jinými dovozci, zejména v Asii.
EU by teoreticky mohla v blízké budoucnosti zvýšit příliv LNG přibližně o 60 miliard m3 ve srovnání s průměrnou úrovní v roce 2021. Všichni dovozci však loví ve stejné zásobárně, takže (pokud by neexistovaly faktory související s počasím nebo jiné faktory, které by omezovaly poptávku po dovozu v jiných regionech) by to znamenalo mimořádně napjaté trhy s LNG a velmi vysoké ceny.
Vzhledem k současným forwardovým cenám a rovnováze nabídky a poptávky po LNG jsme v našem desetibodovém plánu zohlednili zvýšení dovozu LNG do EU v příštím roce o 20 miliard m3 . Včasné obstarání LNG může usnadnit lepší dialog s vývozci LNG a dalšími dovozci, větší transparentnost a efektivní využití kapacit v terminálech pro znovuzplyňování LNG.
Zvýšení dodávek z neruských plynovodů a LNG předpokládá společné úsilí o řešení úniků metanu, a to jak v Evropě, kde se úniky z ropných a plynových provozů odhadují na 2,5 miliardy m3 ročně, tak u dalších mimoevropských dodavatelů – zejména těch, kteří dnes spalují značné množství plynu.
V krátkodobém horizontu existuje omezený potenciál pro zvýšení dodávek bioplynu a biometanu, a to z důvodu doby realizace nových projektů. Toto slibné nízkouhlíkové odvětví však nabízí významné střednědobé přírůstky pro domácí produkci plynu v EU. Stejná úvaha platí pro výrobu nízkouhlíkového vodíku elektrolýzou, která je podmíněna novými projekty elektrolyzérů a uvedením nových nízkouhlíkových výroben do provozu. Zvýšená produkce nízkouhlíkových plynů je nezbytná pro splnění cílů EU v oblasti snižování emisí do roku 2030 a 2050.
Dopad: Přibližně 30 miliard m3 dodatečných dodávek plynu z jiných než ruských zdrojů.
3. Zavedení povinnosti minimálního skladování plynu
Skladování plynu hraje klíčovou roli při uspokojování sezónních výkyvů poptávky a jako pojistka proti neočekávaným událostem, jako jsou prudké nárůsty poptávky nebo výpadky v dodávkách, které způsobují prudký nárůst cen. V době geopolitického napětí je hodnota jistoty, kterou skladování plynu poskytuje, ještě vyšší.
Současné těsné sezónní cenové rozpětí na evropských trzích s plynem neposkytuje dostatečnou motivaci pro vtláčení zásobníků před topnou sezónou 2022-23, jak ukázaly výsledky nedávných aukcí skladovacích kapacit v EU. Harmonizovaný přístup k minimálním skladovacím povinnostem pro komerční provozovatele na jednotném trhu s plynem v EU by spolu s robustními tržními mechanismy přidělování kapacity zajistil optimální využití veškeré dostupné skladovací kapacity v EU.
Naše analýza založená na zkušenostech z posledních let naznačuje, že k zajištění dostatečné rezervy pro evropský trh s plynem během topné sezóny je k 1. říjnu zapotřebí naplnit alespoň 90 % provozní skladovací kapacity. Vzhledem k dnešní vyčerpané úrovni zásobníků je třeba v roce 2022 vtlačit přibližně o 18 miliard m3 plynu více než v roce 2021.
Regionální koordinace úrovně skladování plynu a přístupu k němu může poskytnout důležitý prvek solidarity mezi členskými státy EU a posílit jejich bezpečnost dodávek plynu před příští zimní sezónou.
Dopad: Zvýší odolnost plynárenské soustavy, ačkoli vyšší požadavky na vtláčení za účelem doplnění zásobníků v roce 2022 zvýší poptávku po plynu a podpoří jeho ceny.
4. Urychlit zavádění nových větrných a solárních projektů
Již v roce 2022 se očekává, že rekordní přírůstek kapacity fotovoltaických a větrných elektráren a návrat k průměrným povětrnostním podmínkám zvýší výrobu z těchto obnovitelných zdrojů v EU o více než 100 terawatthodin (TWh), což je o více než 15 % více než v roce 2021.
Soustředěné politické úsilí o urychlení dalšího zvyšování kapacity obnovitelných zdrojů by mohlo v příštím roce přinést dalších 20 TWh. Většinu z toho by tvořily projekty větrné a fotovoltaické energetiky, jejichž termíny dokončení by bylo možné urychlit vyřešením zpoždění při vydávání povolení. To zahrnuje vyjasnění a zjednodušení odpovědnosti různých povolovacích orgánů, posílení administrativní kapacity, stanovení jasných lhůt pro povolovací proces a digitalizaci žádostí.
Rychlejší zavádění střešních fotovoltaických systémů může snížit účty spotřebitelů. Krátkodobý dotační program pokrývající 20 % nákladů na instalaci by mohl zdvojnásobit tempo investic (ve srovnání se základní prognózou IEA) s náklady ve výši přibližně 3 miliard EUR. To by zvýšilo roční produkci střešních fotovoltaických systémů až o 15 TWh.
Dopad: Dodatečná výroba 35 TWh z nových projektů obnovitelných zdrojů v příštím roce, nad rámec již očekávaného růstu z těchto zdrojů, sníží spotřebu plynu o 6 miliard m3.
5. Maximalizovat výrobu energie z bioenergie a jaderné energie
Jaderná energie je největším zdrojem nízkoemisní elektřiny v EU, ale v roce 2021 bylo několik reaktorů odstaveno kvůli údržbě a bezpečnostním kontrolám. Obnovení bezpečného provozu těchto reaktorů v roce 2022 spolu se zahájením komerčního provozu dokončeného reaktoru ve Finsku může vést ke zvýšení výroby jaderné energie v EU až o 20 TWh v roce 2022.
Nové kolo uzavírání reaktorů by však toto oživení výroby omezilo: do konce roku 2022 mají být uzavřeny čtyři jaderné reaktory a v roce 2023 další. Dočasný odklad těchto odstavení, provedený způsobem, který zajistí bezpečný provoz elektráren, by mohl snížit poptávku po plynu v EU o téměř 1 mld. m3 měsíčně.
Rozsáhlá flotila bioenergetických elektráren v EU fungovala v roce 2021 přibližně na 50 % své celkové kapacity. Tyto elektrárny by mohly v roce 2022 vyrobit až o 50 TWh elektřiny více, pokud budou zavedeny vhodné pobídky a udržitelné dodávky bioenergie.
Dopad: V roce 2015 se na trhu s biopalivy objevily dva nové zdroje energie, a to energie z obnovitelných zdrojů energie a energie z biomasy: Dodatečná výroba 70 TWh elektřiny ze stávajících dispečerských zdrojů s nízkými emisemi, což sníží spotřebu plynu pro výrobu elektřiny o 13 miliard m3.
6. Zavést krátkodobá daňová opatření týkající se neočekávaných zisků s cílem ochránit zranitelné spotřebitele elektřiny před vysokými cenami
Při dnešním uspořádání trhu se vysoké ceny plynu v EU promítají do vysokých velkoobchodních cen elektřiny způsobem, který může vést k nečekaným ziskům společností. To má významné důsledky pro cenovou dostupnost elektřiny i pro ekonomické pobídky k širší elektrifikaci koncových spotřebičů, která je klíčovým prvkem přechodu na čistou energii.
Odhadujeme, že výdaje členských států EU na zmírnění dopadů cenové krize na zranitelné spotřebitele již dosahují výše přibližně 55 miliard EUR.
Zvýšení nákladů na elektřinu je při vysokých cenách plynu (a CO2) do jisté míry nevyhnutelné. Současné velkoobchodní trhy však vytvářejí pro mnohé výrobce elektřiny a jejich mateřské společnosti potenciál pro zisky, které značně převyšují náklady spojené s provozem nebo návratností kapitálu. Současné tržní podmínky by mohly v roce 2022 vést v EU k nadměrným ziskům až 200 miliard EUR v případě plynu, uhlí, jaderné energie, vodní energie a dalších obnovitelných zdrojů energie.3
Mohlo by se uvažovat o dočasných daňových opatřeních, která by zvýšila sazby z neočekávaných zisků elektroenergetických společností. Tyto daňové příjmy by pak měly být přerozděleny spotřebitelům elektřiny, aby se částečně kompenzovaly vyšší účty za energii. Opatření ke zdanění neočekávaných zisků již byla přijata v Itálii a Rumunsku v roce 2022.
Dopad: Snižuje účty za energii pro spotřebitele, i když ceny zemního plynu zůstávají vysoké, a dává k dispozici až 200 miliard EUR na zmírnění dopadů na zranitelné skupiny obyvatelstva4.
7. Urychlit výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla
Tepelná čerpadla představují velmi účinný a nákladově efektivní způsob vytápění domácností, protože nahrazují kotle na plyn nebo jiná fosilní paliva. Urychlení předpokládaného zavádění tepelných čerpadel zdvojnásobením současné míry jejich instalace v EU by během prvního roku ušetřilo další 2 miliardy m3 spotřebovaného plynu, což by vyžadovalo dodatečné investice v celkové výši 15 miliard EUR.
Vedle stávajících politických rámců může k rozšíření instalací tepelných čerpadel přispět cílená podpora investic. V ideálním případě je nejvhodnější kombinovat ji s modernizací samotných domů, aby se maximalizovalo zvýšení energetické účinnosti a snížily celkové náklady.
Výměna plynových kotlů nebo pecí za tepelná čerpadla je atraktivní možností i pro průmysl, ačkoli rozšíření může trvat déle.
Přechod od plynu k elektřině pro vytápění budov by mohl mít v závislosti na situaci odpovídající účinek v podobě zvýšení poptávky po plynu pro výrobu elektřiny. Případný nárůst by však byl mnohem nižší než celkové množství ušetřeného plynu. Takový přechod by také přenesl sezónní výkyvy poptávky z trhu s plynem na trh s elektřinou.
Dopad: Snížení spotřeby plynu na vytápění o další 2 miliardy m3 za rok.
8. Urychlit zlepšování energetické účinnosti v budovách a průmyslu
Energetická účinnost je mocným nástrojem pro bezpečný přechod na čistou energii, ale často trvá dlouho, než přinese významné výsledky. V tomto plánu se zabýváme tím, jak zrychlit tempo pokroku, a zaměřujeme se na opatření, která mohou rychle přinést změnu.
V současné době se každoročně renovuje pouze 1 % fondu budov v EU. Rychlé rozšíření na dalších 0,7 %, zaměřené na nejméně efektivní domy a nebytové budovy, by bylo možné prostřednictvím standardizovaných modernizací, především prostřednictvím lepší izolace. To by během jednoho roku ušetřilo více než 1 mld. m3 spotřeby plynu a přineslo by to také výhody pro zaměstnanost, i když by to vyžadovalo souběžné úsilí o zlepšení dodavatelských řetězců materiálů a rozvoj pracovních sil.
Toto zvýšení krátkodobého tempa modernizace budov a zavádění tepelných čerpadel urychluje změny, které jsou součástí politických rámců EU. Předpokládá se, že směrnice Evropské unie o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov v rámci programu Fit for 55 do roku 2030 sníží poptávku po plynu v budovách o 45 miliard m3 ročně ve srovnání se současností.
Mnoho domácností si instaluje inteligentní ovládání vytápění (inteligentní termostaty), aby snížily účty za energii a zlepšily domácí pohodlí, a jedná se o jednoduchý proces, který lze rychle rozšířit. Ztrojnásobení současné míry instalace, která činí přibližně jeden milion domácností ročně, by snížilo poptávku po plynu pro vytápění domácností o dalších 200 mil. m3 ročně při celkových nákladech 1 mld. eur. Tato zařízení lze motivovat prostřednictvím stávajících programů, jako jsou dotace pro domácnosti nebo programy povinného zásobování.
Každoroční kontroly údržby plynových kotlů lze využít k zajištění toho, aby byly kotle na teplou vodu v domácnostech nastaveny na teplotu, která optimalizuje účinnost, tedy ne vyšší než 60 °C.
Pomoc malým podnikům (MSP) při zvyšování účinnosti ušetří energii a také pomůže ochránit tyto podniky před kolísáním cen. Mnoho států EU má účinné programy, které malým a středním podnikům nabízejí audity energetické účinnosti a poradenství, jež mohou rychle a efektivně ušetřit energii. Jejich rozšíření na 5 % malých a středních podniků by přineslo okamžité roční úspory energie ve výši 250 mil. m3.
Dopad: Snížení spotřeby plynu na vytápění téměř o další 2 miliardy m3 během jednoho roku, snížení účtů za energii, zvýšení komfortu a posílení konkurenceschopnosti průmyslu.
9. Podpořit dočasné snížení teploty termostatu o 1 °C u spotřebitelů
Mnoho evropských občanů již na ruskou invazi na Ukrajinu reagovalo různými způsoby, a to prostřednictvím darů nebo v některých případech přímou pomocí uprchlíkům z Ukrajiny. Další možností, jak dočasně zasáhnout, by bylo nastavení regulace vytápění v evropských budovách vytápěných plynem, čímž by se ušetřilo značné množství energie.
Průměrná teplota vytápění budov v celé EU je v současné době vyšší než 22 °C. Úprava termostatu pro vytápění budov by přinesla okamžité roční úspory energie ve výši přibližně 10 miliard m3 na každý stupeň snížení a zároveň by snížila účty za energii.
Veřejné osvětové kampaně a další opatření, jako je zpětná vazba o spotřebě nebo podnikové cíle, by mohly takové změny v domácnostech a komerčních budovách podpořit. Účinným politickým nástrojem by se mohly ukázat také předpisy týkající se teploty vytápění v kancelářích.
Dopad: Snížení termostatu pro vytápění budov o pouhý 1 °C by snížilo poptávku po plynu přibližně o 10 miliard m3 ročně.
10. Zvýšit úsilí o diverzifikaci a dekarbonizaci zdrojů flexibility energetického systému
Klíčovou politickou výzvou pro EU v nadcházejících letech je rozšíření alternativních forem flexibility energetického systému, zejména sezónní flexibility, ale také přesunu poptávky a snižování špiček. V současné době je hlavním zdrojem takové flexibility plyn, a proto se vazby mezi plynem a bezpečností elektřiny budou v nadcházejících letech prohlubovat, i když celková poptávka po plynu v EU klesá.
Vlády proto musí zintenzivnit úsilí o vývoj a zavedení funkčních, udržitelných a nákladově efektivních způsobů řízení potřeb flexibility energetických systémů EU. Bude zapotřebí portfolio možností, včetně zdokonalených sítí, energetické účinnosti, zvýšené elektrifikace a odezvy na straně poptávky, dispečerské výroby s nízkými emisemi a různých technologií velkokapacitního a dlouhodobého skladování energie spolu s krátkodobými zdroji flexibility, jako jsou baterie. Členské státy EU musí zajistit, aby existovaly odpovídající tržní cenové signály, které podpoří ekonomickou výhodnost těchto investic.
Pro zmírnění tlaku na poptávku po plynu pro výrobu elektřiny jsou obzvláště důležitá opatření na podporu flexibility, která mají snížit poptávku průmyslu po elektřině a plynu ve špičkách.
Nízkouhlíkové plyny z domácích zdrojů – včetně biometanu, nízkouhlíkového vodíku a syntetického metanu – by mohly být důležitou součástí řešení, ale bude zapotřebí mnohem většího úsilí v oblasti demonstrací a zavádění.
Dopad: Výrazný krátkodobý tlak na inovace může časem uvolnit silné vazby mezi dodávkami zemního plynu a bezpečností elektrické energie v Evropě. Cenové signály v reálném čase mohou uvolnit flexibilnější poptávku, což následně sníží potřebu drahých a na plyn náročných špičkových dodávek.
Rychleji a dále – další možnosti změny paliva v energetice
Pokud by EU chtěla nebo potřebovala snížit závislost na ruském plynu ještě rychleji, má k dispozici další možnosti – ovšem se znatelnými kompromisy.5 Hlavní krátkodobá možnost by zahrnovala odklon od využívání plynu v energetice prostřednictvím zvýšeného zájmu o evropský uhelný park nebo využití alternativních paliv – především kapalných paliv – ve stávajících plynových elektrárnách.
Vzhledem k tomu, že tyto alternativy k využívání plynu by zvýšily emise EU, nejsou zahrnuty do výše popsaného desetibodového plánu. Mohly by však poměrně rychle nahradit velké objemy plynu. Odhadujeme, že dočasný přechod od výroby elektřiny z plynu k výrobě elektřiny z uhlí nebo ropy by mohl snížit poptávku po plynu pro výrobu elektřiny přibližně o 28 miliard m3 , než by došlo k celkovému zvýšení emisí v EU souvisejících s energetikou.
Větší část tohoto potenciálního snížení poptávky po plynu by bylo možné dosáhnout přechodem z plynu na uhlí: dodatečných 120 TWh ve výrobě elektřiny z uhlí by mohlo snížit poptávku po plynu o 22 miliard m3 za jeden rok. Kromě možností provozu na biometan je téměř čtvrtina flotily plynových elektráren v EU schopna využívat alternativní paliva – téměř všechna ve formě kapalných paliv. Využití těchto možností by mohlo nahradit dalších 6 miliard m3 poptávky po zemním plynu ročně, v závislosti na dostatečných finančních pobídkách k přechodu na jiná paliva a dostupnosti těchto paliv.
Pokud by se tato možnost přechodu na jiné palivo plně využila vedle úplné realizace výše popsaného plánu 10 bodů, vedlo by to k celkovému ročnímu snížení dovozu plynu z Ruska do EU o více než 80 miliard m3 , tedy o více než polovinu, a zároveň by to vedlo k mírnému poklesu celkových emisí.