Změna klimatu již dopadá na inflaci v eurozóně. Výzkum ECB odhaduje, že extrémní letní vedra v roce 2022 zvýšila růst cen potravin v Evropě po uplynutí jednoho roku, tj. v roce 2023, přibližně o 0,7 procentního bodu (viz graf A).[12] Teplejší letní počasí může ovlivnit také růst cen služeb, a to například prostřednictvím dopadu do cen potravin nebo citlivosti služeb souvisejících s cestovním ruchem Chci vědět více…
Rubrika: Ekonomie
Nastal čas, aby se evropská ekonomika stala odolnou vůči klimatickým změnám
Pokud si chce Evropa zachovat konkurenceschopnost ve světě, musí prosazovat ekologický přechod. Nové technologie a zelená energie jsou nejen lepší pro životní prostředí, ale mají také dobrý ekonomický smysl. Aby však byl přechod úspěšný, musí být spravedlivý a inkluzivní. Změna klimatu se zrychluje. Náš čas na omezení globálního oteplování na 1,5 °C se krátí. Buď Chci vědět více…
„Flexipenze“ je budoucnost práce
V debatě o řešení vývoje populačního stromu, kdy stárnoucí generace převýší mladou generaci, je jako řešení představováno oddálení odchodu do penze. Děje se tak bez debaty o tom, zda šedesátníky a sedmdesátníky, či ještě starší, bude vůbec ochoten někdo zaměstnávat, zda převáží zájem o zkušenosti nad nižším výkonem, zda bude zaměstnanecký systém pro starší či Chci vědět více…
Výzkum: Průměrný věk zakladatele úspěšného startupu je 45 let
Obecně se má za to, že nejúspěšnější podnikatelé jsou mladí. Bill Gates, Steve Jobs a Mark Zuckerberg měli kolem dvaceti let, když založili společnosti, které změnily svět. Odrážejí tyto slavné případy nějaký zobecnitelný vzorec? Zdá se, že ano. Když jsme analyzovali zakladatele, kteří v posledním desetiletí získali ocenění TechCrunch, průměrný věk v době založení byl Chci vědět více…
Sedm důvodů proč nerůst není řešením
Den překročení kapacity Země, „kdy lidstvo vyčerpá všechny biologické zdroje, které Země za celý rok obnoví“, připadl na 28. července 2022. V roce 1971 připadl na 25. prosince. Toto zrychlení využívání biologických zdrojů znamená, že lidstvo překračuje planetární hranice. Naše ekologická krize je krizí překročení, jejímiž symptomy jsou antropogenní změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti. Chci vědět více…
Chorvatsko: Přechod na euro a připojení k Schengenu
Dne 1. ledna 2023 Chorvatsko přijme euro jako svou měnu a plně se připojí k schengenskému prostoru. Jde o důležitý milník v historii Chorvatska, eurozóny a schengenského prostoru a EU jako celku. Následuje období intenzivních příprav a značného úsilí Chorvatska o splnění všech nezbytných požadavků. Komise plně podpořila Chorvatsko v procesu připojování k eurozóně a Chci vědět více…
„Měli bychom pracovat o 100 hodin ročně více“
Demografický vývoj vytváří tlak na fondy sociálního zabezpečení a náklady na pracovní sílu rostou. Důvodem je i selhání politiky, stěžuje si Michael Hüther, ředitel kolínského Institutu německého hospodářství (IW) – a navrhuje nepopulární reformy. Například pracovat více hodin v běžném roce může propad důchodových příjmů kompenzovat lépe než zvyšování důchodového věku. WirtschaftsWoche: Pane Hüthere, na Chci vědět více…
Proč v Kanadě, USA a Velké Británii neexistují podřadná pracovní místa?
Nedávno se na různých sociálních sítích objevily fotografie dámy označované jako „bývalá seniorka bankovního sektoru v Nigérii“ s mopem ve Velké Británii. Nigerijka sama zveřejnila fotografie o svém přestěhování do Velké Británie a o tom, jak pracuje jako domácí pečovatelka (stará se o staré, nemocné, děti atd.). Některé nigerijské internetové platformy však příběh přebalily senzačním Chci vědět více…
Mýtus globálního: Proč vítězí regionální vazby
Stálým a do značné míry nezpochybňovaným refrénem v zahraniční politice je, že svět se globalizoval. Šatníky jsou plné oblečení ušitého v jiných zemích; elektronika a automobily se často montují daleko od místa, kde žijí jejich spotřebitelé. Americké investice proudí na asijské trhy a Indové se stěhují do Spojených států, aby zde vystudovali vysokou školu. Čísla Chci vědět více…
Desetibodový plán snížení závislosti EU na ruském plynu
Podle nové analýzy IEA by Evropská unie mohla během jednoho roku snížit dovoz ruského zemního plynu o více než třetinu kombinací opatření, která by byla v souladu s Evropskou zelenou dohodou a podporovala energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost. Závislost Evropy na dovozu zemního plynu z Ruska se opět výrazně projevila v důsledku ruské invaze na Chci vědět více…
EU chce investovat 43 miliard eur do výroby čipů
V Evropě také chybí polovodičové čipy, které jsou potřebné pro nová auta, počítače nebo herní konzole. Nyní chce EU investovat miliardy do zvýšení produkce na kontinentu. Aby se Evropa dlouhodobě dostala z čipové krize, chce EU investovat 43 miliard eur z veřejných prostředků. Vyplývá to z prezentace „Evropského zákona o čipech“ („European Chips Act“). Tím Chci vědět více…
Socialistické ekonomiky selhaly pro absenci neviditelné nohy. A ruky taky!
Uvažujte: Bez konkurence a hrozby neúspěchu se společnosti nebudou pouštět do inovací, které mění pravidla hry, a do zavádění nových technologií. Ekonom Joseph Berliner ve své knize The Innovation Decision in Soviet Industry označil tento tržní mechanismus za „neviditelnou nohu“ – doplněk neviditelné ruky Adama Smithe – a tvrdí, že absence neviditelné nohy pomáhá vysvětlit Chci vědět více…