Pokud si chce Evropa zachovat konkurenceschopnost ve světě, musí prosazovat ekologický přechod. Nové technologie a zelená energie jsou nejen lepší pro životní prostředí, ale mají také dobrý ekonomický smysl. Aby však byl přechod úspěšný, musí být spravedlivý a inkluzivní.
Změna klimatu se zrychluje. Náš čas na omezení globálního oteplování na 1,5 °C se krátí. Buď budeme plnit svou roli v rámci našich mandátů, nebo poneseme hrozivé důsledky naší nečinnosti.
Zatímco se politici, podnikatelé a občanská společnost připravují na jednání o klimatu na COP28 v Dubaji, které se uskuteční příští týden, zdá se, že rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii. Extrémní požáry, sucha a záplavy si po celém světě vybírají vysokou lidskou i ekonomickou daň. Důkazy jsou jasné: analýza Evropské centrální banky ukazuje, že čím déle čekáme se snížením emisí a přechodem na ekologičtější ekonomiku, tím vyšší jsou náklady. A průzkum Evropské investiční banky o investicích do roku 2023 ukazuje, že dvě ze tří evropských firem již čelí škodám a ztrátám způsobeným změnou klimatu.
Současně se mění způsob, jakým poháníme naše ekonomiky, a přechod k energetice probíhá rychle. Kombinace politik, inovací, cen uhlíku a soukromého a daňového financování – mimo jiné prostřednictvím evropské Zelené dohody – urychluje investice do technologií, které pomohou zmírnit degradaci způsobenou neomezeným spalováním fosilních paliv a globálním oteplováním.
Světové výdaje na čistou energii lámou rekordy, jak vyplývá ze Světového energetického výhledu Mezinárodní energetické agentury. Tento přechod k čistší energii není motivován pouze dobrou vůlí: má také ekonomický smysl. V současné době je levnější a rychlejší zavádět obnovitelné zdroje energie než budovat novou infrastrukturu pro fosilní paliva. Ve světě zvýšené geopolitické nejistoty pomáhají technologie čisté energie zvýšit energetickou bezpečnost a nezávislost zemí.
Ekologický přechod je důležitý nejen pro ochranu životního prostředí, ale také pro ochranu našeho hospodářství. Nemá ekonomický smysl investovat do zdrojů energie, které se stávají stále méně konkurenceschopnými, a přicházet tak o technologické průlomy, které budou utvářet energetický mix budoucnosti. Pokud se Evropa nepřipojí ke globální energetické revoluci, bude její konkurenceschopnost nenapravitelně poškozena.
Má-li se Evropa tomuto výsledku vyhnout, musí být prozíravá, ambiciózní a odhodlaná. Musí vytvořit stabilní a příznivé regulační prostředí s dobře definovanými strategickými cíli, v němž bude soukromý kapitál pevně směřovat do zelených technologií. Rovněž je třeba vytvořit rovné podmínky na globální úrovni, aby se inovace mohly rozvíjet.
Finanční nástroje, jako jsou zelené dluhopisy emitované v EU, pomohou financovat průlomové objevy v oblasti čistých technologií a v plně dokončené unii kapitálových trhů by byly ještě účinnější. Na míru šitá finanční řešení nebo záruky, které zmírní riziko spojené s vysoce inovativními soukromými investicemi – jako jsou plovoucí větrné elektrárny, zelený vodík nebo nové technologie baterií – pomohou zavést infrastrukturu, kterou Evropa potřebuje k dosažení čisté nuly. A na celosvětové úrovni by stanovení cen uhlíku zajistilo transparentnost, která by spotřebitele a investory podnítila k přechodu na udržitelné a energeticky účinné výrobky a aktiva.
Evropa však sama nestačí: pokud nebudou jednat i ostatní, selžeme všichni. Iniciativy, jako je Evropská zelená dohoda, by měly být spojeny s ambiciózními rozvojovými politikami, které podpoří rozvojové regiony mimo Evropu v zavádění čistých zdrojů energie. Investice do nejmodernějších evropských technologií mohou mít a budou mít vliv.
Při práci na transformaci naší ekonomiky musíme zajistit, abychom s sebou vzali všechny. Evropa musí usilovat o spravedlivou, inkluzivní a rovnou transformaci. Politiky v oblasti změny klimatu a přechodu mohou nejvíce zasáhnout nejzranitelnější podniky a domácnosti. Potřebujeme dobře cílená dočasná fiskální opatření a iniciativy v oblasti rekvalifikace, abychom břemeno přechodu spravedlivě rozložili.
Tváří v tvář hospodářským problémům je klimatická politika příliš často považována za obětního beránka. Důsledky nečinnosti by však byly mnohem horší. Řešení nespočívá ve snížení našich ambicí, ale spíše v uvolnění plného potenciálu našich inovátorů, zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti evropského hospodářství a zajištění spravedlivější a udržitelnější budoucnosti pro všechny.
COP28 je pro EU a země celého světa příležitostí ukázat, že jsou odhodlány vést boj proti změně klimatu a podpořit toto odhodlání konkrétními kroky. V rámci svých mandátů se na tomto společném úsilí budeme podílet.
Tento příspěvek na blogu byl také publikován jako článek v několika evropských novinách.Nastal čas, aby se evropská ekonomika stala odolnou vůči klimatickým změnám
Autoři: Christine Lagardeová – prezident Evropské centrální banky, Fatih Birol – výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury, Werner Hoyer – prezident Evropské investiční banky, publikováno 24. listopadu 2023 na blogu ECB,
https://www.ecb.europa.eu/press/blog/date/2023/html/ecb.blog231124~2277034ee2.en.html