Revidovaný návrh směrnice o energetické náročnosti budov počítá s renovací nejvíce energeticky ztrátových budov, u kterých je renovace nejefektivnější a přináší největší úspory v oblasti spotřeby energie, daní a sazeb. Domácnost v energetické třídě G spotřebovává v průměru přibližně desetkrát více energie než budova s téměř nulovými emisemi nebo budova s nulovými emisemi. Modernizace těchto budov jejich renovací na energetickou třídu F povede k úsporám energie v celé EU mezi 4,6–6,2 Mtoe ročně. Modernizace na energetickou třídu E přinese přibližně o dvě třetiny vyšší úspory energie. Až 150 miliard eur je k dispozici z rozpočtu EU na provádění minimálních norem energetické náročnosti, a to od současnosti do roku 2030.
1. Jaké jsou hlavní prvky revize a jak je v ní zohledněna strategie „renovační vlna“?
Budovy jsou jedním z největších zdrojů spotřeby energie v Evropě. Zvýšení jejich energetické účinnosti by snížilo emise, pomohlo řešit energetickou chudobu, snížilo zranitelnost lidí vůči cenám energie a podpořilo hospodářské oživení a tvorbu pracovních míst. Strategie renovační vlna (MEMO) předložená v říjnu 2020 stanoví opatření, jejichž cílem je do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru renovací budov.
Zásadním prvkem této strategie je revize směrnice o energetické náročnosti budov. Aktualizuje stávající regulační rámec tak, aby odrážel vyšší ambice a naléhavější potřeby v oblasti klimatu a sociálních opatření, a zároveň poskytuje členským státům potřebnou flexibilitu k zohlednění rozdílů, které ve fondu budov panují v Evropě.
Revidovaná směrnice stanoví způsob, jakým může Evropa do roku 2050 dosáhnout plně dekarbonizovaného fondu budov s nulovými emisemi. Navrhovaná opatření zvýší míru renovací, zejména u energeticky nejnáročnějších budov v každém členském státě. Přispěje k modernizaci fondu budov, čímž se zvýší jejich odolnost a dostupnost. Podpoří lepší kvalitu ovzduší, digitalizaci energetických systémů budov a zavádění infrastruktury pro udržitelnou mobilitu. Zásadní je, že revidovaná směrnice usnadňuje cílenější financování investic do stavebnictví a doplňuje další nástroje EU na podporu zranitelných spotřebitelů a boj proti energetické chudobě.
V souladu s renovační vlnou zavádí tento návrh celounijní minimální normy energetické náročnosti v případě budov s nejhorší energetickou náročností a ponechává členským státům prostor, aby si navíc stanovily své vlastní normy. Návrh obsahuje definici budov s nulovými emisemi, rozsáhlých renovací a standardů hypotečního portfolia. Zavádí „pasy pro renovaci budov“ a usnadňuje používání nových ukazatelů výkonnosti, včetně konečné spotřeby energie a emisí uhlíku během životního cyklu budov. Zabývá se rovněž dalšími neekonomickými překážkami bránícími energetickým renovacím a poskytuje občanům spolehlivé zdroje informací ohledně budov, jakož i údaje určené pro veřejnost.
2. Jak revize podporuje další legislativní návrhy obsažené v balíčku „Fit for 55“?
Z analýzy obsažené v plánu EU pro dosažení cíle v oblasti klimatu vyplynulo, že výrazné snížení emisí z nových a stávajících budov má zásadní význam pro dosažení cílů EU v oblasti dekarbonizace do roku 2030 a 2050. To vyžaduje regulaci, která nejen umožní, aby budovy využívaly co nejmenší množství energie, ale rovněž zohlední náklady na uhlík ve skladbě zdrojů energie a poskytne finanční podporu na investice do renovací. Toto jsou cíle této revize společně s novým systémem obchodování s emisemi (ETS) pro budovy a silniční dopravu a se Sociálním fondem pro změnu klimatu navrženým v balíčku „Fit for 55“, který byl předložen v červenci 2021.
Tyto tři návrhy jsou pečlivě nastaveny tak, aby se navzájem podporovaly a účinně zajišťovaly požadované snížení emisí a společně řešily tržní a netržní překážky, které brání renovacím. Nový systém ETS vytváří ekonomické pobídky pro dekarbonizaci a vytváří příjmy pro veřejnou podporu zaměřenou zejména na zranitelné domácnosti. Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov se zabývá neekonomickými překážkami a zajišťuje dlouhodobou poptávku. To povzbudí průmysl k inovacím a snížení nákladů na renovaci a zároveň podpoří mobilizaci cílených finančních prostředků.
Směrnice o energetické náročnosti budov rovněž podpoří úsilí členských států o dosažení rozšířených vnitrostátních cílů podle revidovaného nařízení o sdílení úsilí a přispěje k dosažení celkových cílů energetické účinnosti stanovených v revidované směrnici o energetické účinnosti. Návrh směrnice o energetické náročnosti budov rovněž posílí integraci energie z obnovitelných zdrojů do budov a podpoří dosažení orientačního cíle pro rok 2030 týkajícího se podílu obnovitelných zdrojů v budovách, který je nastíněn v revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Ustanovení týkající se elektromobility doplní nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva.
3. Jak návrh podpoří postupné ukončení používání fosilních paliv k vytápění budov?
Aby se zajistila dekarbonizace odvětví budov, plán EU pro dosažení cíle v oblasti klimatu zdůrazňuje potřebu postupně ukončit používání fosilních paliv při vytápění budov do roku 2040, kdy se přímé emise z odvětví budov budou muset snížit přibližně o 80 až 89 %. V zájmu rychlého zavádění systémů vytápění s nulovými přímými emisemi návrh směrnice o energetické náročnosti budov obsahuje požadavek, aby budovy s nulovými emisemi nevytvářely emise uhlíku na místě.
Vzhledem k tomu, že životnost systémů vytápění je přibližně 20 let, směrnice o energetické náročnosti budov předpokládá, že kotle na fosilní paliva nebudou od roku 2027 způsobilé pro veřejnou podporu. Ačkoli návrh směrnice o energetické náročnosti budov nestanoví termín pro postupné ukončení používání kotlů na fosilní paliva na úrovni EU, zavádí jasný právní základ pro vnitrostátní zákazy, který členským státům umožňuje stanovit požadavky na zdroje tepla na základě emisí skleníkových plynů nebo druhu použitého paliva. Několik členských států považuje tato opatření za nezbytná pro dosažení dekarbonizovaného fondu budov a zlepšení kvality ovzduší a zdraví.
4. Jaké jsou minimální normy energetické náročnosti a na které budovy se budou vztahovat?
Minimální normy energetické náročnosti EU jsou systémem, který vyžaduje renovaci energeticky nejnáročnějších budov, tedy budov s třídou G nebo F certifikátů energetické náročnosti. Třída G odpovídá 15 % budov s nejhorší energetickou náročností v každé zemi, přičemž zbývající budovy v dané zemi jsou rozděleny poměrně mezi ostatní třídy G a A, přičemž ta poslední odpovídá budovám s nulovými emisemi. Zejména veřejné a nebytové budovy budou muset projít renovací a zlepšením jejich stavu alespoň na úroveň energetické náročnosti F nejpozději do roku 2027 a alespoň na úroveň E nejpozději do roku 2030.
Obytné budovy by měly být renovovány z třídy G alespoň na třídu F do roku 2030 a alespoň na třídu E do roku 2033. Členské státy pak musí stanovit konkrétní harmonogramy pro dosažení vyšších tříd energetické náročnosti prostřednictvím nových vnitrostátních plánů renovace budov, a to v souladu se svou cestou k dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050. Mají rovněž pravomoc stanovit vnitrostátní systémy pro minimální normy energetické náročnosti v souladu se svými vnitrostátními plány renovace budov.
5. Co jsou certifikáty energetické náročnosti a jak se budou používat?
Návrh směrnice o energetické náročnosti budov obsahuje opatření, jejichž cílem je, aby certifikáty energetické náročnosti byly mnohem jasnější, spolehlivější a viditelnější, obsahovaly snadno srozumitelné informace o energetické náročnosti a dalších klíčových vlastnostech ve prospěch vlastníků budov, finančních investorů a veřejných orgánů. Kvalita a spolehlivost certifikátů energetické náročnosti se od jejich zavedení v roce 2002 neustále zlepšuje. Existují však známé problémy, pokud jde o kvalitu řízení a zejména citelný nedostatek soudržnosti.
Navrhovaná opatření ve směrnici o energetické náročnosti budov poskytují jasnější definici toho, co se považuje za kvalitní certifikát energetické náročnosti, jaký je jeho účel a jakým způsobem by měl být vydáván. Zlepšily se kontrolní mechanismy a viditelnost v rámci inzerce nemovitostí. Směrnice o energetické náročnosti budov obsahuje vzor pro certifikáty energetické náročnosti s minimálním počtem společných ukazatelů týkajících se energie a emisí skleníkových plynů doplněných řadou dobrovolných ukazatelů, jako jsou dobíjecí stanice, kvalita vnitřního ovzduší a potenciál globálního oteplování na základě emisí uhlíku během životního cyklu budovy.
Třída A by měla odpovídat budovám s nulovými emisemi, zatímco třída G odpovídá 15 % budov s nejhorší energetickou náročností v každé zemi, přičemž zbývající budovy v zemi jsou rozděleny poměrně mezi zbývající třídy. To umožní jasnější a jednodušší systém klasifikace budov, který bude zároveň flexibilní a přizpůsobitelný vnitrostátním charakteristikám fondu budov, a usnadní se tak porozumění certifikátům energetické náročnosti i přeshraničně. Revize rovněž zahrnuje společné požadavky na databáze a poskytování přístupu veřejnosti k databázím o energetické náročnosti budov. To zlepší kvalitu dostupných informací a usnadní práci veřejných orgánů a finančních institucí.
6. Vzniknou vlastníkům domů nebo ve stavebnictví v důsledku tohoto návrhu vyšší náklady?
Energetická renovace budov si v průběhu času vydělá sama na sebe, což povede k úsporám účtů za energii, které jsou obvykle násobkem investic potřebných ke zlepšení energetické náročnosti budovy. Navzdory tomu lidé v současné době k energetické renovaci budov často nepřistoupí kvůli celé řadě počátečních překážek. Výsledkem takového postoje však může být, že vlastníci domů a nájemníci budou čelit vyšším nákladům na energii a budou zranitelnější vůči zvyšování cen energie. To platí zejména pro ty, kteří žijí v energeticky nejnáročnějších budovách, což jsou často také osoby s omezenějšími finančními prostředky na zvyšování energetické účinnosti budov.
Tento návrh se zaměřuje na odstranění překážek bránících renovacím budov, aby se snížily náklady pro vlastníky a nájemce domů. Lze toho dosáhnout tím, že se zaměřuje na budovy, u nichž je renovace nákladově nejefektivnější a přináší největší úspory v oblasti spotřeby energie, ceny CO2, daní a sazeb. Domácnost v energetické třídě G spotřebovává v průměru přibližně desetkrát více energie než budova s téměř nulovými emisemi nebo budova s nulovými emisemi. Modernizace těchto budov jejich renovací na energetickou třídu F povede k úsporám energie v celé EU mezi 4,6–6,2 Mtoe ročně. Modernizace na energetickou třídu E přinese přibližně o dvě třetiny vyšší úspory energie.
Podle návrhu Komise by se renovace ze třídy G na třídu F podle stupnice certifikátů energetické náročnosti vztahovala na přibližně 30 milionů ucelených částí budov. Komise pomáhá mobilizovat finanční prostředky na počáteční investiční náklady pro tyto části budov, přičemž až 150 miliard eur je k dispozici z rozpočtu EU na provádění minimálních norem energetické náročnosti, a to od současnosti do roku 2030.
Finanční prostředky pocházejí z několika zdrojů, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Nástroje pro oživení a odolnost, a to zejména díky silným stěžejním iniciativám renovace v národních plánech pro oživení a odolnosti. Navrhovaný nový Sociální klimatický fond rovněž z rozpočtu EU na období 2025–2032 uvolní 72,2 miliardy eur na podporu domácností, zejména těch, které se nacházejí v budovách s nejhorší energetickou náročností. Aby bylo možné účinně kombinovat veřejné a soukromé financování, Komise rovněž usiluje o to, aby rámec státní podpory lépe odpovídal potřebám minimálních norem energetické náročnosti platných v celé EU.
Vnitrostátní plány renovace budov musí rovněž zajistit využití dostatečných finančních prostředků a podpory, aby bylo možné poskytnout finanční prostředky na vnitrostátní úrovni a pomoci mobilizovat soukromé investice.
7. Stimuluje revize směrnice o energetické náročnosti budov navýšení finančních prostředků na energetickou renovaci?
Jednou z hlavních překážek renovace budov je nedostatek finančních prostředků. Jedním z cílů nově zavedených vnitrostátních plánů renovace budov je zajistit soudržné využívání finančních prostředků, určit klíčové oblasti a zavést nejvhodnější nástroje. Národní plány renovace budov se zaměří na monitorování toho, jak se snižuje počet osob postižených energetickou chudobou a obyvatel žijících v nevyhovujících bytech (např. netěsné zdi nebo střechy). Plány poskytnou přehled vnitrostátních politik a opatření pro posílení a ochranu zranitelných domácností, zmírnění energetické chudoby a zajištění cenové dostupnosti bydlení.
Na úrovni EU existuje několik zdrojů financování na podporu renovací, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Nástroje pro oživení a odolnost, a to zejména díky silným stěžejním iniciativám „Renovace“ v národních plánech pro oživení a odolnost. Navrhovaný nový Sociální klimatický fond rovněž uvolní 72,2 miliardy eur z rozpočtu EU na období 2025–2032 na podporu domácností, zejména těch, které se nacházejí v budovách s nejhorší energetickou náročností. Tyto finanční prostředky by měly doplnit členské státy. Členské státy se rovněž vybízejí, aby zavedly podpůrné a finanční nástroje s cílem zvýšit atraktivitu soukromých investic a zaměřit je na potřeby renovací.
Aby bylo možné účinně kombinovat veřejné a soukromé financování, Komise zdůrazňuje, že je třeba poskytnout technickou pomoc, a rovněž pracuje na vytvoření příznivějšího rámce státní podpory pro potřeby revize směrnice o energetické náročnosti budov, zejména pokud jde o celounijní minimální normy energetické náročnosti. Souběžně s tím Komise v současné době přezkoumává obecné nařízení o blokových výjimkách, a to i pokud jde o státní podporu na zlepšení energetické náročnosti budov.
Aby se zabránilo povrchním renovacím, stanoví navíc směrnice o energetické náročnosti budov definici „rozsáhlé renovace“. Ta pomůže zaměřit se na renovační projekty a režimy podpory zajišťující vysoké úspory energie, které budou těžit z vyšších finančních pobídek a opatření technické podpory. Soukromé financování nalézá podporu rovněž v lepších zdrojích informací, zejména v pasu pro renovaci budovy, certifikátu energetické náročnosti a databázi energetické náročnosti budov. Rozsáhlé renovace pomohou finančním investorům zpeněžit přínosy dekarbonizace budov a domácnostem nebo komerčním subjektům lépe zohlednit ekonomické přínosy renovací budov a jejich splátkové plány. Budou zavedeny nové „normy pro hypotéční portfolio“ jako mechanismus, který bude poskytovatele úvěrů motivovat ke zlepšení energetické náročnosti jejich portfolia budov a povzbudí potenciální klienty k tomu, aby zajistili větší energetickou náročnost svých nemovitostí.
8. Jak revize směrnice o energetické náročnosti budov přistupuje k používání udržitelných stavebních materiálů?
Odvětví stavebnictví čelí výzvě, kterou je poskytnout lidem přístup k cenově dostupnému a lepšímu bydlení a zároveň snížit dopad nových staveb nebo větších renovací na životní prostředí. Tento návrh je prvním krokem k řešení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu budov.
Směrnice o energetické náročnosti budov bude řešit emise uhlíku během celého životního cyklu budovy zavedením povinného výpočtu a zveřejňování těchto informací pro novou výstavbu s cílem informovat občany a podniky a zvyšovat jejich povědomí. Tento přístup vychází ze zkušeností několika členských států a bude zaváděn postupně (počínaje velkými budovami o rozloze více než 2 000 metrů čtverečních od roku 2027 a pro všechny budovy po roce 2030), protože je nutné zajistit dostatek času na to, aby byly údaje k dispozici.
Emise z výroby materiálů, dopravy, výstavby, údržby a demontáže budovy se označují jako „emise vázaného uhlíku“. Emise uhlíku spojené s fází užívání budovy zase jako „provozní“ emise uhlíku. Správné rozhodování o účinných stavebních postupech a materiálech může mít obrovský dopad jak na provozní, tak na vázané emise uhlíku. Z tohoto důvodu se tento návrh netýká pouze snižování energetické náročnosti a provozních emisí uhlíku, ale také zahájení progresivního přístupu, který má sladit energetickou náročnost s účinným využíváním zdrojů, oběhovostí a udržitelností.
9. Jak revize směrnice o energetické náročnosti budov podporuje zavádění elektrických vozidel a používání jízdních kol?
Zavádění infrastruktury elektrických dobíjecích stanic se musí urychlit souběžně s očekávaným nárůstem počtu elektrických vozidel na silnicích EU, který by měl do roku 2030 činit alespoň 30 milionů. Návrh nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR) stanoví cíl pro veřejně dostupnou dobíjecí infrastrukturu a revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov doplňuje toto nařízení o požadavky na dobíjecí infrastrukturu v soukromých budovách, doma nebo na pracovišti. Očekává se, že velká část dobíjení bude probíhat v těchto typech budov.
Návrh dále vyžaduje, aby členské státy odstranily překážky bránící instalaci dobíjecích stanic pro obyvatele bytových domů. Návrh směrnice o energetické náročnosti budov rovněž řeší další významnou překážku udržitelné mobility – nedostatek možností bezpečného parkování jízdních kol – zavedením požadavků na parkovací místa v nových a renovovaných budovách a ve stávajících velkých nebytových budovách.
Návrh směrnice o energetické náročnosti budov zavádí požadavek, aby dobíjecí stanice podporovaly inteligentní dobíjení, což je rovněž v souladu s návrhem směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Při inteligentním dobíjení mohou být automobily nabíjeny, když jsou ceny energie nízké nebo když je energie z obnovitelných zdrojů nadbytek. S vývojem technologií bude rovněž možné dodávat elektřinu zpět do sítě a používat automobilovou baterii jako skladovací zařízení. Inteligentní dobíjení usnadňuje integraci energie z obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie, do sítě a pomáhá dekarbonizovat energetický systém.
10. Jak směrnice o energetické náročnosti budov přispívá k nárůstu energie z obnovitelných zdrojů v budovách?
V rámci této revize se ve směrnici o energetické náročnosti budov zavádí požadavek, aby ve všech nových budovách – je-li to technicky proveditelné – bylo 100 % spotřeby energie na místě pokryto od roku 2030 energií z obnovitelných zdrojů, pro veřejné budovy má požadavek platit dříve (od roku 2027). Členské státy by měly plánovat politiky a opatření vedoucí k úplnému ukončení používání fosilních paliv v budovách do roku 2040. Revize směrnice o energetické náročnosti budov rovněž více zviditelňuje začlenění obnovitelných zdrojů energie do certifikátů energetické náročnosti. Nová šablona pro certifikáty energetické náročnosti zahrnuje požadavek jasně uvádět výrobu energie z obnovitelných zdrojů, podíl této energie ve srovnání s potřebami budovy a její příspěvek ke zlepšení celkových emisí budovy. Revize rovněž zlepšuje uznávání obnovitelných zdrojů energie při výpočtu celkové náročnosti budovy, zejména pokud je budova součástí větší energetické sítě, jako je systém dálkového vytápění nebo chlazení.
11. Jakým způsobem revize směrnice o energetické náročnosti budov podpoří lepší kvalitu vnitřního ovzduší a prostředí?
Členským státům bude ponechána pravomoc regulovat kvalitu vnitřního ovzduší a prostředí. Směrnice o energetické náročnosti budov však podporuje přísné vnitřní environmentální normy. Vyžaduje například, aby nové budovy s nulovými emisemi byly vybaveny měřicími a kontrolními zařízeními pro monitorování a regulaci kvality vnitřního ovzduší. To platí i pro budovy, které procházejí větší renovací.
Tato zařízení budou monitorovat a regulovat technické systémy budovy, aby bylo zajištěno, že fungují optimálně a zajišťují stanovené požadavky na kvalitu vnitřního ovzduší při co nejvyšší účinnosti. Certifikáty energetické náročnosti a ukazatel připravenosti pro chytrá řešení zviditelní budovy, které mají instalované kontrolní a monitorovací systémy pro kvalitu vnitřního ovzduší.
12. Jak členské státy plní své stávající závazky a dlouhodobé strategie renovací?
Vnitrostátní dlouhodobé strategie renovací, které Komise obdržela, ukazují, že země obvykle zavedly opatření pro snadnější přístup k financování, technickou podporu, podporu poradenských nástrojů, jako jsou jednotná kontaktní místa, boj proti energetické chudobě a lepší informovanost. Analýza však rovněž ukazuje, že opatření často nejsou cílená nebo dostatečně podrobná, aby bylo možné porovnat dodané údaje a poskytnout jistotu, pokud jde o úroveň jejich účinnosti. Zejména rozmanitost různých vnitrostátních milníků znesnadnila posouzení úrovně ambicí těchto strategií. Některé vnitrostátní strategie rovněž postrádaly ambice nebo jasné finanční závazky k dosažení cíle EU v oblasti dekarbonizace.
Na základě této analýzy Komise navrhla přezkoumat rámec dlouhodobých strategií renovací s cílem podpořit větší transparentnost, lepší srovnatelnost, provádění a monitorování, což dokládá vyšší ambice na úrovni EU v oblasti dekarbonizace. Proto Komise v návrhu směrnice o energetické náročnosti budov stanovila nové požadavky, včetně přeměny strategií na skutečné akční plány s harmonizovanou šablonou, včetně vnitrostátních cílů, vyžadujících nástin investičních potřeb a finančních opatření, lepší synchronizaci s rámcem nařízení o správě a zdokonalené další postupy v návaznosti na vnitrostátní plány. Ty zahrnují pravomoci Komise posuzovat vnitrostátní plány a přijímat vhodná následná opatření, jako jsou doporučení pro jednotlivé země určená členským státům.
Obraz: A Cottage Interior: An Old Woman Preparing Tea, Interiér chalupy: Stará žena připravuje čaj, olejomalba – olej na plátně, malováno 1793, William Redmore Bigg,
namalováno v Anglii – tzv. britská škola
Interiér této chaty je namalován velmi detailně, neboť příběh obrazu nevyprávějí činy, ale předměty v něm zobrazené. Bigg se specializoval na malbu žánrových obrazů „ctnostné chudiny“, jejíž chudobu naznačoval zobrazením skromnosti a neokázalosti těch několika málo věcí, které vlastnila. Na malém stolku je prostřeno skromné jídlo staré dámy, které sestává z chleba, másla a čaje. Sedí před malým ohýnkem z větviček, na němž vře její konvice. Konvička, šálek a podšálek, nůž a čajový košíček na stole jsou pečlivě pomalované, stejně jako čtvercový dřevěný talíř s kruhovým otvorem pro sůl, který je zobrazen opřený na poličce za ní. Dřevěné talíře byly levnější než cínové a méně křehké než keramické nádobí.