S počátkem vlády Marie Terezie je spojen nástup doby osvícenského absolutismu v našich zemích. Necháváme za sebou předchozí období feudální rozdrobenosti a přecházíme k centralizovanému pojetí práva. Pro osvícenský absolutismus jsou charakteristické znaky v podobě centralizace státní správy, postátnění krajské správy, soudní reformy a další reformy, které měly za úkol rozvoj ekonomiky. Právě osoba panovnice Marie Terezie má dosavadně, možná vůbec celkově, největší zásluhy o právní ochranu včelařství, éra jejího panování bývá mezi včelaři nazývána jako zlatá doba včelařství. Její dva patenty byly základem včelařského práva po dlouhé období až do 20. století, kdy časem postupně jednotlivá ustanovení pozbyla platnosti.
Včelařský patent pro Dolní Rakousy a Moravu
První patent byl vydán 8. dubna 1775 a byl platný pro Dolní Rakousy a Moravu,
jeho text zní:
„Užitečnost včelařství, v němž mnohý přičinlivý poddaný nalezl čistý a jistý zdroj k zapravování dávek státu potřebných, pohnula Naši mateřskou starostlivost, abychom tomuto důležitému odvětví hospodářskému věnovali zvláštní pozornost a podporu, a v Našich zemích postupně je zvelebovali a šířili. Vzhledem k užitečnosti včelařství jest na útraty státní
1. zřízena ve Vídni hlavní škola včelařská, která v zahradě Belvederu všem po učení tomto lačnícím jest přístupna, aby sobě nasbírati mohli potřebné vědomosti theoretické i praktické bezplatně.
2. Učiněno bylo opatření, aby zřízeno bylo po jedné subalterní (podřízené) škole včelařské v Dolních Rakousích a na Moravě, a nařízeno zemským vládám, aby tyto školy postupně i v ostatních zemích byly rozšiřovány, pokud to jejich poloha připouští.
3. Proto platí ustanovení v tomto patentě obsažená vždy jen pro Rakousy Dolní a pro Moravu,
4. a mají pod ochranou zemských vlád býti prováděna.
5. Nařizuje se, aby , jako jest hlavní včelařská škola ve Vídni podřízena bezprostředně nejvyššímu dozoru, tak i školy dotyčných zemích vrchnímu dozoru jmenovaných zemských vlád a péči příslušného krajského úřadu byly podrobeny, pak aby také k tomu ustanovený učitel vždy ku plnění svých povinností byl pobádán, a jeho poklesy byly zemské vládě udávány, aby mohly báti odstraněny, nebo zmírněny.
6. Ku rozšiřování těchto škol buďtež vyhledávány kraje chovu včel nejpříznivější, a zvláště takév, kde se pěstují rostliny včelařství přiměřené; a pak
7. jest ku většímu povzbuzení včelařství na věčné časy osvobozeno od veškerého desátku, kde do dosud panství nevybíralo a touto dávkou nebylo odškodněno. Jestliže však některé panství řečených dvou zemí s tímto požitkem v rektifikatoriu skutečně bylo zapsáno, má se u příslušné zemské vlády ohlásiti, aby po podaném dobrozdání dle tohoto nařízení požitek ten se odepsal, nebo jiným způsobem nahradil, kdyby se samo nerozhodlo, že se tohoto nepatrného výtěžku z lásky k všeobecnému dobru zříká.
8. Než při tom budiž dbáno jen odškodného nynějších panských příjmů (výtěžků) a nikdy nebudiž dovolováno, aby ono užívání bylo rozšířeno, a tím horlivost rolníkova seslabena.
9. Majiteli včel jest dovoleno zavésti své úly na pastvu, na příklad pole pohanková, jež kvetou koncem léta, aniž mu smí majitel pozemku překážeti; má se však práva toho užívati beze všeho poškození majitele pozemku, a za neškodné užití pastvy má se zapraviti mírný poplatek, který však nesmí přesahovat 2kr. za úl, avšak tak, že přináleží bouda a dohled majiteli úlů.
10. Z úlů, které se vezou buďto na pastvu nebo nazpět, neplatí se zádného mýta, kromě mýta cestného.
11. Poddaným se udili milostivě zeměpanské ujištění, že nebude na včelařství nikdy uvalena žádná zvláštní dávka, nýbrž naopak že bude při úplné svobodě podporováno.
12. Majitelům panství se doporučuje stejně působivá činnost, aby ve vlastním zájmu chudším rolníkům byli nápomocni, aby si aspoň první úl mohli opatřiti, který by jim byl školou, jejímž rozšiřováním by stále většího užitku nabývati mohli.
13. Každému jest volno chovati včely v libovolném počtu a také se panstvím a úřadům nařizuje, aby poddaného ani v živnosti a chovu, ani v obchodování s medem a voskem, tak u v užitku z toho plynoucím nerušili a neomezovali.
14. Majiteli včel se dovoluje ulétlé roje po 24 hodin pronásledovati i na cizím pozemku a za mírnou náhradu způsobené v tom případě škody si je vzíti.
15. Pod trestem dvojnásobné ceny se zapovídá včely cizí osoby zahubiti, ať se to stalo za jakoukoliv záminkou. Ani zlodějky není dovoleno ničiti, poněvadž jsou zajisté jiné prostředky, jimiž může včelař své včely proti zlodějkám pojistiti.
16. Se zloději včelstev, poněvadž taková krádež náleží mezi krádeže kvalifikované, budiž nakládáno se vší přísností práv kriminálních zemskými soudy z moci úřední čl. 94. § 11. Vrchnosti zvláště budou nuceny se zodpovídati, budou-li udány pro shovívavost v této věci.“
Pro včelmistry byla k patentu přidána následující instrukce:
1. Včelmistr jest povinen vyučovati ve způsobilém, od krajského úřadu mu vykázaném okresu.
2. Zaříditi včelín s potřebnými úly, veřejně tam vyučovati a to dle vyzkoušených zásad prvního včelařského učitele Janše ve Vídni. V této škole ať učícím se všechno vysvětlí, ničeho nezatajuje, co přispívá ku poznání včel samých, jejich rozmnožování a chovu po celý rok.
3. Vyučování toto jest bezplatné, kdežto učiteli vyměřen budiž určitý plat.
4. Učitel musí býti ve svém úřadě neúnavný, a přednáškách svých zřetelný; dále jest povinen veškeré ve včelařství se vyskytnuvší pochyby a závady každému zodpověděti a vysvětliti, a žádá-li se to, jest povinen beze všeho zdráhání za bezplatné opatření povozu a za náhradu jiných výloh na venkov se vydati za účelem prozkoumání a zvelebení včelařství.
5. Nikdo nesmí býti v zemích ustanoven za veřejného učitele včelařského, kdo se nevyučil na hlavní včelařské škole vídeňské, nebyl vyzkoušen zdejším prvním učitelem a kdo se nevykáže vysvědčením, že si nejen osvojil zručnost prvého včelařství, nýbrž že dovede zručnosti této i jiné vyučiti.
6. Také nesmí učitel žádnému z žáků před jejich odjezdem vydati vysvědčení, že si nauku osvojil, dokud ho nevyzkoušel a neshledal způsobilým ku pěstování včelařství.
7. Každoročně musí o svěřených mu úlech, o jich ošetřování a výlohách s tím spojených,
jakož i o čistém zisku podati krajskému úřadu podrobný výkaz, který pak tento, připojiv k němu své vlastní dobrozdání o skutečném rozmnožení a své potvrzení, předloží zemskému úřadu, jenž z vyzískaného užitku jistý podíl učiteli za odměnu vyměří, nedbalé učitele však lepšími nahradí.8. Zemský úřad jest povinen jednou v roce dávati dvoru o pokroku včelařství zprávu, při čemž budou o pokroku všem za vzor kladených škol a učitelů v časopisech uveřejňovány pravdivé výsledky ku všeobecnému povzbuzení, a na učitele, v jejichž okresích se včelařství domůže důležitých úspěchů, bude brán zvláštní ohled.
9. Učitel se má vynasnažovati, aby včely, nejsou-li již v takových krajích, kde také na sklonku jara a léta jest postaráno o dostatečnou potravu, zavezl jinam na pastvu, a by včelařům ukázal ve svém okresu tento zkouškou osvědčený prostředek, proti kterému jsou ještě mnozí zaujati.“
Včelařský patent pro království české
Druhý patent byl vydán 30. srpna 1776 pro království české.
„My Maria Terezia z Boží milosti ovdovělá císařovna Římská, královna Uherská, Česká atd., všecky své poddané vyrozumíváme, že stavové naši, uznávajíce moji mateřskou péči o dobro všech našich poddaných, postihujíce dále veškery pro zemi důležité změny v hospodářství, tak i majíc na zřeteli naši starost o zlepšení chovu včeliček, sami našemu úmyslu vstříc přicházejíce dle příkladu našeho Markrabství Moravskému a arciknížectví Rakouského Jana Halmanna za vyučitele chovu a držení včeliček pod stavovskou odměnou přijali, jej pak v královském zlatohorním městě Novém Kníně (v kraji berounském), jako v kraji polohou i pastvou včelám nejpříhodnějším usadili, aby tam včelín založila jednoho každého dle přání zdarma ihned na místě prakticky i theoreticky o řádném chovu včel poučil.
Jelikož vše jest připraveno, může učitel Halmann hned v tomto roce počátkem měsíce července, s vyučováním započíti; i doufáme, že následkem této péče naší všickni poddaní, zvláště zemědělci, příležitosti této s radostí se chopí, poněvadž známo, že med do domácnosti užitek přináší. Nad to:
1. Neopomeneme tuto včelařskou nám milou školu svěřiti nejvyšší dohlídce gubernia a stavův.
2. Ujišťujeme, že dobrý chov včel a vyplývající z toho vosk a med nikdy nějakými poplatky, daněmi, atd. ani pro státní neb zemskou či privátní potřebu stížiti nedovolíme, nýbrž při úplné svobodnosti zachovávati a ochrániti chceme.
3. Oněm včeliček vlasteneckým pěstitelům jest dovolen, aby odlítnutý roj po 24 hodiny i na cizím pozemku pronásledovati směli a mohou též odlítnutý roj, jejž jiný zachytil, proti mírné náhradě vzniklých tomuto outrat zpět požádati.
4. Úly včel určené ke kočovnému včelaření mohou se jak na panské, tak na selské pole pohankou oseté za účelem pastvy pro včely přenésti, (květu tím nijak se neuškodí) ale bez poškození pozemku, včelař může sobě budou ku hlídání zříditi a jest povinen z každého úlu náhradu ne vyšší 2 kr. majiteli pozemku vyplatiti;
5. Při převážení úlů nikde, ať už při silnicích, nebo městech mýto neb jiný veřejný neb soukromý poplatek vybírán býti nesmí.
6. Důvěřujeme každé gruntovní vrchnosti, že u vědomí, zlepší-li se důchody poddaných, i ejjí příjmy se zvětší, sama se bude snažiti, by chudí poddaní její pomoci aspoň po jednom úlu sobě zaopatřiti mohli.
7. Výslovně tuto prohlašujeme, že každý včely v jakémkoli sobě oblíbeném množství držeti a živnost
tu svobodně provozovati může; naproti tomu pak vrchnosti neb hospodářští úředníci, kteří by poddaným v chovu včeliček neb obchodu s medem a voskem ta nejmenší protivenstva neb příkoří činili, mohou Naši nejvyšší nemilost očekávati.8. Pod složením dvojnásobně ceny (rozuměj za úl) co nejpřísněji jest zakázáno, aby kdo z jakékoli příčiny včely druhému zničiti chtěl, aneb podobným způsobem včely zlodějky ve zkázu uvésti hleděl, poněvadž jest dosti prostředků k vynalezení, kterými včely proti zlodějkám bezpečně opatřeny býti mohou.
9. Proti zlodějům včeliček, poněvadž krádež taková počítá se inter furta quali ficata, musí se zakročiti se vší přísností trestního práva dle nejvyššího našeho předpisu a zemského právního řádu odst. 94. § 11.; ony pak vrchnosti neb právní sídla, které by snad mimo nadání, t.j. s vědomím věc promíjeti chtěly, že by to na jevo vyšlo, budou v obzvláštní odpovídání protahovány.
Podle toho ví každý, jak se zachovati. Jest to naše opravdová, nejmilostivější vůle a mínění.“
Dáno na hradě Pražském 30. Srpna 1776.
Maria Terezia
Karel Egon kníže z Fürstenberku.“
Shrnutí patentů
V obou citovaných patentech můžeme vysledovat ideologie osvícenství. Zejména to je mateřská starostlivost Marie Terezie o své poddané, snaha o zvelebení hospodářství a z toho plynoucí zdroje příjmů do státního rozpočtu.
První byl vydán patent pro Moravu a Dolní Rakousy, který se skládá z 16 bodů. Prvních šest bodů je věnováno zřízení včelařské školy ve Vídni. Velice zajímavá je koncepce, že škola má být bezplatná pro všechny, kdo touží získat praktické i teoretické znalosti v oblasti chovu včel. Dále mají být zřízeny další školy podřízené škole ve Vídni, na Moravě to byla škola v Brně.
Platnost patentu byla omezena pouze na Moravu a Dolní Rakousy, je tomu tak z důvodu, že v těchto oblastech měly včely vždy hojné zastoupení a také z důvodu, že vrchnost v těchto oblastech věnovala včelařství nemalou péči, důkazem toho jsou medařská práva.
Včelařská škola ve Vídni byla vůbec první veřejnou včelařskou školou na světě. Byla založena již v roce 1769 a nesla název Theresianische Imkerschule. Jejím prvním ředitelem byl český učitel Antonín Janša. Bohužel škole fungovala pouze do roku 1787, kdy byla rozpuštěna na pokyn císaře Josefa II.
V bodě sedm je slavnostně prohlášeno, že včelařství je osvobozeno od veškerých dávek.
V bodech jedenáct a třináct panovnice ujišťuje poddané, že nepřipustí, aby včelařství bylo zatíženo zvláštními poplatky a výdaji, které jsou určeny pro soukromé nebo veřejné výnosy státu. Současně vybízí vrchnost, aby podporovala chov včel.
K povzbuzení chovu včel byl vydán roku 1785 dvorský dekret, který pro každý kraj stanovil dvě prémie, a to 12 a 6 zlatých. Tato výše včelařských prémií však byla nedostatečná, proto v roce 1792 bylo poskytování prémií ukončeno.
Body devět a deset se týkají kočování, jehož smyslem je přesun včelstev do oblastí bohatých pro včelí pastvu. Majitelé pozemků mají umožnit, aby kočování probíhalo bez problému, za což jim má být na oplátku vyplacena slušná náhrada. Z odvážených a dovážených včel se nemá platit mýto nebo jiné poplatky, výjimku tvoří placení silničního mýta.
Bod čtrnáct řeší problematiku ulétlého roje, kdy vlastník roje je oprávněn po dobu 24 hodin roj pronásledovat. Pokud byla způsobena škoda třetí osobě, měla být nahrazena.
V předposledním bodě patnáct je zakázáno hubení včel z jakéhokoliv důvodu.
V posledním bodě je krádež včel zařazena mezi kvalifikované krádeže s odkazem na čl. 94 § 11 trestního zákoníku, podle kterého náleží řešení sporů před zemské soudy.
Obdobný patent, ale pouze o devíti bodech, vydala Marie Terezie také pro Čechy. V úvodu se píše o prospěchu chovu včel a jeho prospěchu pro zemi. Obsahově jsou patenty shodné, řekl bych, že patent pro Čechy stručněji shrnuje patent pro Moravu a Dolní Rakousy.
Oproti moravskému patentu, český patent zdůrazňuje význam včel pro zajišťování výživy. Také tímto patentem byla v roce 1776 zřízena včelařská škola, a to v Novém Kníně a učitelem se stal Jan Hallman. Svému účelu však dlouho nesloužila, když už v roce 1781 byla zrušena.
Velkým negativem, který patenty přinesly, bylo zrušení práva včelařů na společná medařská sdružení, právo na vyřizování sporů v cechu včelařském a ochrana včelstev před nákazou.
V této souvislosti je zastáván názor, že včelařské patenty neprospěly lidovému chovu včel a to právě z důvodu zrušení práva na svobodné sdružování včelařů, které bylo omezeno v Čechách až do roku 1852 a na Moravě a ve Slezsku až do roku 1854. Důvodem tohoto omezení byl strach vlády a vrchnosti ze zřizování včelařských sdružení.
Zdroj: Rigorózní práce, Vývoj právní úpravy včelařství na našem území, Mgr. Pavel Pumpr, PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, 2016, https://is.muni.cz/th/oktqz/Vyvoj_pravni_upravy_vcelarstvi.docx