Skutečnost, že ukrajinská energetická síť dokázala přežít zimu navzdory neustálým raketovým útokům Rusů, považují na Ukrajině za malý energetický zázrak. I nyní, když teploty stoupají, bombardování pokračuje. Nyní je téměř vyloučeno, že by se dodávky elektřiny na Ukrajině v blízké budoucnosti zhroutily.
Dodávky elektřiny zůstávají pro Ukrajinu problémem, ale alespoň přežila zimu. Po několika jarních týdnech, kdy se zdálo, že Rusko útoky na ukrajinské dodávky energie vzdalo, došlo 9. března k dalšímu masivnímu bombardování – jednomu z největších vůbec, celkem 81 raketami. Předtím Ukrajina zažila 25 dní téměř bez výpadků elektřiny – což se ještě v prosinci, kdy se jednalo přinejlepším o plánované výpadky, zdálo nemožné. Tehdy bezprostředně po útocích, jako byl ten z 9. března, zůstávala velká města několik dní bez elektřiny, vody a topení.
Nový útok měl samozřejmě důsledky i pro ukrajinské zásobování energií. Ve východoukrajinském Charkově, který se prozatím musel obejít zcela bez elektřiny, je situace stále složitá. V regionech, jako je Kyjev, Oděsa a Žytomyr, může docházet k občasným výpadkům elektřiny. V Kyjevě také selhaly topné systémy. Ale přestože Rusko použilo modernější rakety než obvykle, některé z nich ukrajinská protivzdušná obrana nedokázala zachytit, jsou následky útoku zvládnutelnější, než se očekávalo.
S nástupem jara a zvyšujícími se teplotami je nyní téměř vyloučeno, že by se dodávky elektřiny na Ukrajině v blízké budoucnosti zhroutily. Energetický systém alespoň dokázal přežít letošní zimu. Dokonce i ukrajinští energetici byli o to více překvapeni, že Rusové nezměnili svou taktiku, jak se očekávalo, a zůstali u útoků na tepelné elektrárny nebo rozvodny. „Také jsem si myslel, že to nechají být,“ říká Andrian Prokip, ředitel energetického programu Ukrajinského institutu budoucnosti v Kyjevě. „Vždyť už po vypuknutí války se vzdali systematických útoků na televizní věže, které nebyly vůbec účinné. Takže mě v noci z 9. na 10. března docela překvapilo, že s tím pořád pokračují.“
Skutečnost, že ukrajinská rozvodná síť dokázala navzdory neustálým útokům přežít zimu, je na Ukrajině považována za malý energetický zázrak. Jak to bylo možné? „Především: naše spotřeba elektřiny není taková, jaká byla před dvěma lety. Protože ze země odešly miliony lidí, mnoho podniků stojí. To je vzácný případ, kdy něco takového přináší výhodu,“ vysvětluje Prokip. „V zásadě jsou ale tři důvody: výrazné zlepšení protivzdušné obrany oproti prvním útokům díky západním dodávkám, poměrně teplá zima a velmi promyšlená práce provozovatelů energetických sítí. Stále včas vypínali části systému, aby zabránili větším škodám. To hrálo velkou roli.“ Podle Prokipa je třeba pochválit i zaměstnance energetických společností, kteří sami riskovali své životy pod ruskou palbou. „V podstatě při každém útoku byli mrtví zaměstnanci energetických operátorů.“
V prosinci a v lednu byl navíc položen základ: Náhradní elektrické vedení, které se léta nepoužívalo, bylo silně obnoveno a vybaveno silnějšími transformátory. Tím se výrazně zvýšila jejich průchodnost a energetici měli více času na opravu hlavních vedení, aniž by v soustavě vznikl nový deficit energie. Hluboko v zimě sehrálo úlevnou roli také zahájení dovozu elektřiny z EU: ačkoli je elektřina z EU mnohem dražší, mnoho podniků se pro ni cíleně rozhodlo, aby mohly normálně fungovat. „Dovoz elektřiny nyní téměř nehraje roli, ale byl důležitý, i když ne superdůležitý,“ říká Prokip, který je zároveň vedoucím pracovníkem Kennanova institutu.
Škody na ukrajinské energetické infrastruktuře nicméně zůstávají obrovské – a odborníkům, jako je Andrian Prokip, je jasné, že ukrajinský energetický zázrak nemohl nastat ani v nejmenším proto, že ukrajinské podniky vyrábějí stále méně, a to i prostě kvůli obtížné ekonomické situaci. Současná improvizace navíc často vede ke stresu, který pak může vést i k průmyslovým haváriím. To se onehdy stalo v Oděse, která vedle Kyjeva trpěla elektrickou krizí vedle regionů v blízkosti fronty nejvíce.
Velkou otázkou však zůstává, jaký smysl má pro Rusko pokračovat v útocích na energetickou infrastrukturu, když Ukrajina už zimu zvládla a ukázalo se, že rozvodné sítě lze velmi rychle opravit. „Ruská hra je dlouhá. Další zima je také blíž, než si myslíte. Chtějí postupně zničit veškerou hlavní infrastrukturu, aby v určitém okamžiku nebylo možné vyrábět energii,“ říká vojenský analytik Stanislav Běšuško, který v současnosti sám slouží v armádě. Prokip upozorňuje, že zvýšené využívání klimatizačních systémů by mohlo vést k určitým přetížením a výpadkům energie i v létě – ty by však nebyly skutečně významné.
Pro ukrajinskou ekonomiku bylo těžkou ranou už to, že kvůli ruským útokům nemůže vyvážet elektřinu do EU. Vláda doufala, že tím alespoň částečně sníží deficit rozpočtu. To, že Ukrajina a její partneři budou muset vynaložit miliony na obnovu energetické infrastruktury namísto zbraní, je také zřejmé. A to, že Ukrajina potřebuje rozmístit své systémy protivzdušné obrany po celé zemi, místo aby je rozmístila na frontových liniích, je součástí strategie, která stojí za válečnými akcemi Rusů.
V širším kontextu ruského energo-vydírání, které začalo hluboko v minulosti před loňským vpádem ruských vojsk na Ukrajinu, nelze útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny zredukovat na otázku zda je efektivní používat rakety právě proti energetickým objektům a ne proti jiným cílům. Ničení ukrajinské energetiky, včetně toho, že ne nevýznamnou část strojů Rusko okupuje a tedy de facto uloupilo, zapadá do dlouhodobé snahy Putina poškozovat stabilitu Evropy. Ostatně, ruské vyhrožování zavřením kohoutů slýchávala Evropa opakovaně několik posledních let.
Když loni, 10. října 2022 zahájili ruští okupanti masivní raketový útok na Lvovskou oblast, byly hlavním cílem právě rozvodny, které zajišťovaly napojení ukrajinské energetiky na rozvodnou síť EU. Den na to, 11. října ruští útočníci znovu zaútočili na energetickou infrastrukturu Lvova. Opakovaně stříleli na několik rozvoden, některé z nich byly zcela zničeny.
„V oblasti Lvova došlo dnes ke třem raketovým zásahům. Část raket sestřelilo vzdušné velitelství Západ. Čtyři Stanice Ukrenergo byly zasaženy. Dvě z nich byly reaktivovány a další den byly vystaveny útokům. Abych byl upřímný, nic z nich nezůstalo ,“ vysvětlil brífinku šéf Lvovské oblastní správy Maksym Kozytskyi. „Zničené čtyři rozvodny hrály velmi důležitou roli nejen v dodávkách elektřiny do Lvovské oblasti, ale i pro export do zahraničí. Byly zcela zničeny.“
Další masivní celoplošný útok následoval 23. listopadu, ale již za týden díky titánské práci energetických pracovníků, pracovníků veřejných služeb a záchranářů bylo možné ve Lvovské oblasti dodávat světlo, vodu a teplo do každého domova. Přetrvávající nedostatek výkonu v energetickém systému Ukrajiny následně vedl k omezení nočního osvětlení a sektorovému přerušování dodávek energie.
Ruští propagandisté situace využili a začali šířit hoax, že příčinou výpadků energie je vývoz ukrajinské energie do EU: „Kdyby stát nevyvážel elektřinu na Západ, měli bychom světlo?“ Tato lež byla vyvrácena. Ve skutečnosti přestala Ukrajina vyvážet elektřinu do Evropské unie po 11. říjnu – právě po ruském raketovém útoku, který zničil klíčové rozvodny pro vývoz, poškodil další energetickou infrastrukturu. Od té doby všechny kapacity ukrajinské energetiky pracují výhradně pro potřeby obyvatel Ukrajiny.
Podle kyjevské vlády je více než 10 gigawattů hlavního instalovaného výkonu nedostupných pro tamní energetickou soustavu, jelikož je velká část hlavních výrobců elektřiny pod kontrolou ruských okupantů. Rusové ovládají největší evropskou jadernou elektrárnu v Záporoží, ale i Luhanskou, Vuhlehirskou a Kachovskou jadernou elektrárnu. Vedle jaderných elektráren mají na zabraných územích pod kontrolou řadu dalších uhelných nebo vodních elektráren.
Poté co Rusko vtrhlo na Ukrajinu, poptávka po elektřině prudce klesla. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) se spotřeba snížila asi o 40 % a s pokračující válkou se dále snižovala. Na poklesu spotřeby se společně podílel zmíněný odchod milionů Ukrajinců do zahraničí a celkový pokles výroby způsobený válečnou situací, a oba tyto faktory umožňovaly Ukrajině prodávat část vlastní elektrické energie.
Na začátku června bylo Ukrajině uděleno právo vyvážet elektřinu do Evropské unie. Elektřina pak začala na konci června proudit do Rumunska, v červenci následovalo Slovensko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform příjmy Ukrajiny za první měsíc obchodování s Rumunskem a Slovenskem přesáhly 500 milionů ukrajinských hřiven, tedy asi 330 milionů korun.
Nyní je situace opačná, EU se zavázala dodávat Ukrajině 2GW výkonu a jak se potvrzuje, na naše a evropské ceny elektřiny to prakticky nemá žádný vliv. „Ukrajina v minulosti dodávala elektřinu do Evropské unie, ale teď se situace změnila a elektřinu potřebuje Ukrajina. Proto vám bude EU dodávat potřebné dva gigawatty elektřiny,“ oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.