Otevřený dopis klimatologů Severské radě ministrů

Reykjavík, říjen 2024 – My, níže podepsaní, jsme vědci pracující v oblasti výzkumu klimatu a považujeme za naléhavé upozornit Severskou radu ministrů na vážné riziko zásadní změny oceánské cirkulace v Atlantiku. Řada vědeckých studií z posledních několika let naznačuje, že toto riziko bylo dosud značně podceňováno. Taková změna oceánské cirkulace by měla ničivé a nevratné dopady zejména na severské země, ale i na další části světa.

Obr. Změna průměrné roční teploty v idealizovaném scénáři budoucího zdvojnásobení CO2, v němž se AMOC zcela zhroutila.

Věda stále více potvrzuje, že arktická oblast je „nulovým bodem“ pro rizika bodu zvratu a regulaci klimatu na celé planetě. V této oblasti jsou grónský ledový příkrov, barentsův mořský led, boreální permafrostové systémy, hlubokovodní formace subpolárního gyru a atlantická meridionální převratná cirkulace (AMOC) zranitelné vůči velkým, vzájemně propojeným nelineárním změnám[2] .

AMOC, dominantní mechanismus přenosu tepla v severním Atlantiku směrem na sever, určuje životní podmínky všech lidí v arktické oblasti i mimo ni a stále více mu hrozí, že překročí bod zvratu. Rizika bodu zvratu jsou reálná a mohou nastat v klimatickém rozmezí 1,5-2 °C podle Pařížské dohody[3] .

Svět v současné době směřuje daleko za toto rozmezí (> 2,5 °C). V souhrnné zprávě IPCC (2023) se s vysokou mírou jistoty uvádí, že pravděpodobnost náhlých nebo 2 nevratných změn v klimatickém systému se bude zvyšovat s úrovní globálního oteplování, a podobně se zvyšuje pravděpodobnost následků, které lze považovat za málo pravděpodobné, ale jsou spojeny s potenciálně velmi velkými negativními dopady[4] .

IPCC dále upřesňuje, že „rizika spojená s rozsáhlými ojedinělými událostmi nebo zlomovými body … přecházejí na vysoké riziko mezi 1,5 °C – 2,5 °C“ globálního oteplování. Nedávná zpráva OECD dospěla k závěru, že „současné vědecké poznatky jednoznačně podporují bezprecedentní, naléhavá a ambiciózní opatření v oblasti klimatu, která by řešila rizika zlomových bodů klimatického systému“ [5].

Pokud jde o riziko zvratu oceánské cirkulace v Atlantiku, IPCC dospěl k závěru, že „existuje střední jistota, že atlantická meridionální převratná cirkulace se náhle nezhroutí před rokem 2100, ale pokud by k tomu došlo, velmi pravděpodobně by to způsobilo náhlé změny v regionálních modelech počasí a velké dopady na ekosystémy a lidské činnosti“ [4].

Nejnovější výzkumy, které proběhly od poslední zprávy IPCC, skutečně naznačují, že IPCC toto riziko podcenil a že překročení tohoto bodu zvratu je vážnou možností již v několika příštích desetiletích[6-9] .

Navzdory rozsáhlému výzkumu možností a mechanismů kolapsu zůstává pravděpodobnost, že k němu dojde, velmi nejistá. Účelem tohoto dopisu je upozornit na skutečnost, že pouze „střední důvěra“ v to, že AMOC nezkolabuje, není uklidňující a jasně ponechává otevřenou možnost kolapsu AMOC v průběhu tohoto století.

A ještě větší pravděpodobnost je, že kolaps bude vyvolán v tomto století, ale plně se projeví až v příštím. Vzhledem k rostoucímu počtu důkazů o vyšším riziku kolapsu AMOC se domníváme, že je nesmírně důležité, aby se rizika kritického bodu v Arktidě, zejména riziko AMOC, brala vážně při řízení a v politice.

I při střední pravděpodobnosti výskytu, vzhledem k tomu, že výsledek by byl katastrofický a ovlivnil by celý svět na několik století dopředu, se domníváme, že je třeba udělat více pro minimalizaci tohoto rizika. Dopady zejména na severské země by byly pravděpodobně katastrofální, včetně výrazného ochlazení v regionu, zatímco okolní regiony by se oteplily (obrázek).

To by znamenalo rozšíření a prohloubení „studené kapky“, která se již vytvořila nad subpolárním Atlantickým oceánem[10,11], a pravděpodobně by to vedlo k bezprecedentnímu extrémnímu počasí. Dopady na průběh počasí, ekosystémy a lidské činnosti si zaslouží další studium, potenciálně by však ohrozily životaschopnost zemědělství v severozápadní Evropě[12].

Mnoho dalších dopadů by se pravděpodobně projevilo celosvětově, včetně posunu tropických srážkových pásem, sníženého příjmu oxidu uhličitého oceánem (a tedy rychlejšího nárůstu atmosféry), jakož i dalšího významného zvýšení hladiny moří zejména podél amerického pobřeží Atlantiku a otřesů mořských ekosystémů a rybolovu[13].

Uvědomujeme si, že přizpůsobení se tak závažné klimatické katastrofě není schůdnou cestou, a proto naléhavě vyzýváme Radu severských ministrů, aby (a) iniciovala posouzení tohoto významného rizika pro severské země a (b) podnikla kroky k jeho co největšímu snížení. To by mohlo zahrnovat využití silného mezinárodního postavení severských zemí ke zvýšení tlaku na větší naléhavost a prioritu v celosvětovém úsilí o co nejrychlejší snížení emisí, aby se udržely blízko cíle 1,5 °C stanoveného Pařížskou dohodou.

S pozdravem, signatáři (viz další strana)

Signatáři (v abecedním pořadí)

Prof. Guðfinna Th Aðalgeirsdóttir, Islandská univerzita, Fakulta věd o Zemi
Prof. Nathan Bindoff, Tasmánská univerzita, Austrálie
Dr. Halldór Björnsson, Islandský meteorologický úřad, Island
Prof. Andreas Born, Bjerknes Centre for Climate Research a University of Bergen, Norsko
Prof. Niklas Boers, Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu a Technická univerzita v Mnichově, Německo
Dr. Rei Chemke, Weizmannův vědecký institut, Izrael
Dr. Lijing Cheng, Ústav fyziky atmosféry, Čínská akademie věd.
Prof. John Church, University of New South Wales, Austrálie
Dr. Femke de Jong, NIOZ Královský nizozemský institut pro výzkum moře, Nizozemsko
Prof. Peter Ditlevsen, Kodaňská univerzita, x`
Prof. Sybren Drijfhout, Univerzita v Utrechtu, Nizozemsko; Univerzita v Southamptonu, Spojené království.
Prof. Matthew England, University of New South Wales, Austrálie.
Dr. Georg Feulner, Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu, Německo
Dr. Kikki Flesche Kleiven, Bjerknes Centre for Climate Research, Norsko
Prof. Áslaug Geirsdóttir, Islandská univerzita, Fakulta věd o Zemi, Island
Dr. Sjoerd Groeskamp, NIOZ Royal Netherlands Institute for Sea Research, Nizozemsko
Prof. Steingrímur Jónsson, Univerzita v Akureyri a Ústav pro výzkum mořských a sladkovodních zdrojů, Island
Prof. Caroline Katsman, Stavební inženýrství a geologické vědy, Technická univerzita v Delftu, Nizozemsko
Dr. Torben Koenigk, Rossbyho centrum, Švédský meteorologický a hydrologický institut, Švédsko
Joseph Henry Lacasce, Univerzita v Oslu, Norsko
Prof. Tim Lenton, University of Exeter, Spojené království
Prof. Anders Levermann, Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu, Německo
Prof. Wei Liu, University of California Riverside, USA
Prof. Gerrit Lohmann, Alfred Wegener Institute, Německo
Prof. Michael Mann, University of Pennsylvania, USA
Dr. Gerard McCarthy, Maynooth University, Irsko
Dr. Elaine McDonagh, NORCE a Bjerknesovo centrum pro výzkum klimatu, Norsko, a Národní oceánografické centrum, Velká Británie
Prof. Trevor McDougall, University of New South Wales, Austrálie.
Dr. Joonas Merikanto, Finský meteorologický institut, Finsko
Prof. Sebastian Mernild, SDU Climate Cluster, University of Southern Denmark Ulysses Ninnemann, Bjerknes Centre for Climate Research a University of Bergen, Norsko
Prof. Stefan Rahmstorf, Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu, Německo Prof. Markus Rex, Alfred Wegener Institute, Německo
Prof. Katherine Richardson, Kodaňská univerzita, Dánsko
Prof. Johan Rockström, Postupimský institut pro výzkum dopadů na klima, Německo
Dr. Anastasia Romanou, Goddardův institut pro vesmírná studia NASA a Kolumbijská univerzita, USA Associate
Prof. Angel Ruiz-Angulo, Islandská univerzita, Fakulta věd o Zemi
Prof. Thomas Stocker, Univerzita v Bernu, Švýcarsko
Dr. Didier Swingedouw, Francouzské národní centrum pro vědecký výzkum (CNRS), Francie
Prof. David Thornalley, University College London, Velká Británie
Prof. Petteri Uotila, Helsinská univerzita, Finsko
Prof. Yulia Yamineva, Východofinská univerzita, Finsko
Dr. Chenyu Zhu, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Čína

Odkazy

[1] Liu, W., Xie, S.-P., Liu, Z. & Zhu, J. Přehlížená možnost zhroucení atlantické meridionální převratné cirkulace v oteplujícím se klimatu. Science Advances, 7 (2017). https://doi.org:10.1126/sciadv.1601666

[2] Armstrong McKay, D. I. et al. Exceeding 1.5 degrees C global warming could trigger multiple climate tipping points. Science 377, eabn7950 (2022). https://doi.org:10.1126/science.abn7950

[3] Lenton, T. M., et al. The Global Tipping Points Report 2023 (Zpráva o globálních kritických bodech 2023). 479 (University of Exeter, Exeter, Spojené království, 2023).

[4] IPCC (MEZIVLÁDNÍ PANEL PRO ZMĚNU KLIMATU). Změna klimatu 2023: Souhrnná zpráva. Příspěvek pracovních skupin I, II a III k šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu. 184 (IPCC, Ženeva, 2023).

[5] OECD. Klimatické zlomové body: Insights for Effective Policy Action (Poznatky pro účinná politická opatření). 89 (Paříž, 2022).

[6] van Westen, R. M., Kliphuis, M. A. & Dijkstra, H. A. Fyzikálně založený signál včasného varování ukazuje, že AMOC je na přelomové cestě. Science Advances (2024). https://doi.org:10.1126/sciadv.adk1189

[7] Boers, N. Observation- based early-warning signals for a collapse of the Atlantic Meridional Overturning Circulation (Signály včasného varování pro kolaps atlantické meridionální převratné cirkulace založené na pozorování). Nature Clim. Change 11, 680-688 (2021). https://doi.org:10.1038/s41558-021-01097-4

[8] Michel, S. L. L. et al. Early warning signal for a tipping point suggested by a millennial Atlantic Multidecadal Variability reconstruction (Signál včasného varování pro bod zvratu naznačený tisíciletou rekonstrukcí atlantické multidekadální variability). Nat Commun 13, 5176 (2022). https://doi.org:10.1038/s41467-022-32704-3

[9] Ditlevsen, P. & Ditlevsen, S. Warning of a forthcoming collapse of the Atlantic meridional overturning circulation Nature (2023). https://doi.org:10.1038/s41467-023-39810-w

[10] Caesar, L., Rahmstorf, S., Robinson, A., Feulner, G. & Saba, V. Observed fingerprint of a weakening Atlantic Ocean overturning circulation (Pozorovaný otisk slábnoucí převratné cirkulace Atlantského oceánu). Nature 556, 191-196 (2018). https://doi.org:10.1038/s41586-018-0006-5

[11] Chemke, R., Zanna, L. & Polvani, L. M. Identifying a human signal in the North Atlantic warming hole (Identifikace lidského signálu v oteplovací díře severního Atlantiku). Nature Communications 11 (2020). https://doi.org:10.1038/s41467-020- 15285-x

[12] Benton, T. G. Running AMOC in the farming economy (Provozování AMOC v zemědělském hospodářství). Nature Food 1, 22-23 (2020). https://doi.org:10.1038/s43016-019-0017-x

[13] Rahmstorf, S. Blíží se atlantická převratná cirkulace bodu zvratu? Oceanogr. (2024). https://doi.org:/doi.org/10.5670/oceanog.2024.501

Zdroj: https://en.vedur.is/media/ads_in_header/AMOC-letter_Final.pdf