Rámec „čisté nuly“ je nereálný, investice by musely přesáhnout 5 % HDP

Dokument Nadace pro politiku globálního oteplování, což je spolek zahrnující i popírače změny klimatu, vydal dokument, který velmi přesně popisuje existující problémy a naznačuje, že buď bude cíl nulové čisté spotřeby odložen, nebo bude třeba přesvědčit Brity, aby za dekarbonizaci platili více. Bývalý ekonom Světové banky prohlásil, že časový rámec přechodu Spojeného království na nulovou spotřebu energie je „nerealistický“ a „hrozí, že bude ekonomicky a sociálně neudržitelný“. Chybí peníze, použitelné pracovní síly, čas i technologie. Velkým parníkem nejde otočit na místě bez toho, že by se převrátil.

Dokument kde uvádí, že přechod Spojeného království na zelenou energii bude vyžadovat „velké investice do kapitálově náročných technologií pro výrobu a spotřebu bezuhlíkové energie“. Autor zprávy profesor Gordon Hughes odhaduje náklady na minimálně 5 % HDP v příštích dvou desetiletích, které by mohly „snadno překročit“ 7,5 %. A v těchto ekonomických záležitostech má, bohužel pravdu.

Pan Hughes, bývalý poradce Světové banky, ve svém prohlášení uvedl:  „Neexistuje žádná šance, že bychom si na financování energetické transformace půjčovali dalších 5 % nebo více HDP ročně po dobu dvou desetiletí. Jediným schůdným způsobem financování energetické transformace ve Spojeném království je drastické snížení spotřeby, aby se uvolnily zdroje pro obrovskou míru potřebných nových kapitálových investic. GWPF nemusíme souhlasit, ale

„Reálně by snížení soukromé spotřeby muselo činit 8 až 10 % po dobu 20 let. K takovému šoku v minulém století mimo válečná období nikdy nedošlo, a ani tehdy ne na dobu delší než deset let.“

Správce GWPF lord Frost z Allentonu uvedl, že vláda musí být buď „k veřejnosti upřímná a jasně říci, že bude muset platit v současné době neočekávané výši“, nebo odložit cíl nulové čisté spotřeby z roku 2050 na rok 2070 nebo 2075.

„Pokud neuděláme ani jedno z toho – což je bohužel asi nejpravděpodobnější výsledek -, bude to znamenat, že se prostě budeme ploužit dál, předstírat, že děláme pokroky, utrácet na vysoké úrovni, ale nedosáhneme ničeho. Zbytek světa mimo Západ bude mezitím nevěřícně přihlížet tomuto bezprecedentnímu aktu ekonomického sebepoškozování,“ řekl lord Frost.

Britský Výbor pro změnu klimatu v roce 2019 uvedl, že náklady na transformaci energetického systému země budou do roku 2050 činit v průměru asi 1 až 2 % HDP ročně.

„Fiskální past“

Ve zprávě GWPF se uvádí, že Spojené království „se nachází ve fiskální pasti“, kdy „vynakládáme příliš málo prostředků na investice potřebné k udržení a zvýšení našeho fyzického kapitálového fondu, abychom udrželi krok s růstem populace“, což v konečném důsledku ovlivňuje schopnost země reálně dodržet časový rámec dekarbonizace.

Hughes upozornil, že veřejné služby jsou pod tlakem a daňové zatížení se zvýšilo, „zatímco fiskální deficit znamená, že poměr veřejného dluhu k HDP vzrostl na 2,5násobek úrovně před 15 lety. Pokud se bude dále zvyšovat, hrozí značná rizika. Podle všech kritérií nejsou tyto makroekonomické trendy ani uspokojivé, ani střednědobě udržitelné.“

V této souvislosti se Spojené království zavázalo k urychlené energetické transformaci, „která bude zahrnovat nové investice do hmotných aktiv ve výši minimálně 5 % HDP – a možná i dvojnásobku – přestože současné nové investice do hmotných aktiv činí méně než 1 % HDP“.

„Ať už bude energetická transformace financována jakkoli, bude znamenat podstatné snížení příjmů a spotřeby domácností pro obyvatelstvo, které na takový šok nebylo připraveno ani s ním nesouhlasilo,“ řekl.

Faktor migrace

Pan Hughes dodal, že růst populace v důsledku migrace a energetické transformace „jednoduše utahuje šrouby nesouladu mezi dostupnými investičními zdroji a požadavky na celkový investiční rozpočet“. Uvedl, že oficiální prognózy sice naznačují růst populace o 0,3 % ročně v letech 2020 až 2040, ale tato čísla jsou „zcela v rozporu s hlášenou migrací, která každoročně přesahuje 1 % populace Spojeného království“.

Ekonom uvedl, že pokud migrace a růst populace zůstanou nad 1 % ročně, Spojené království nebude schopno dosáhnout takové úrovně investic HDP do nového kapitálu, aby udrželo průměrný kapitál na osobu.

„A tak množství kapitálu na hlavu poměrně rychle klesá,“ řekl. „Pouhé udržení výše kapitálu na hlavu spotřebuje částku odpovídající investicím potřebným pro přechod na energetiku.“

Odklad nebo přesvědčit veřejnost, aby platila více

Ve zprávě se uvádí, že „čísla nesedí“ pro dodržení termínu dekarbonizace, přičemž autor naznačuje, že existují pouze dvě možnosti: prodloužit časový rámec pro přechod na bezemisní energetiku nebo přesvědčit veřejnost, aby platila více.

Pan Hughes uvedl, že prodloužení energetického přechodu tak, aby odpovídal „skutečné ochotě široké veřejnosti platit i tempu, jakým se běžně obnovuje kapitálové vybavení“, by umožnilo, aby energetický přechod probíhal tempem odpovídajícím rozpočtu ve výši 1 % HDP po dobu 40 až 50 let.

„Ekonomické modely ukazují, že kumulativní náklady na přechod na novou energetiku se sníží přijetím časového rámce, který odpovídá cyklu výměny energetické infrastruktury a období vývoje složitých technologií,“ uvedl.

Alternativa – přesvědčit daňové poplatníky, že požadovaná velká oběť „je nutná a proveditelná“ – musí být založena na „úplných a reálných informacích“, řekl pan Hughes.

Na jiném místě zprávy se uvádí, že politici a tvůrci politik nepřipravili veřejnost na případný „šok“ spojený s náklady na přechod k energetice, který by ovlivnil snížení příjmů a spotřeby domácností.

Zpráva konstatovala, že „reakce na současné politiky naznačují, že ochota veřejnosti platit za energetickou transformaci je nízká“.

Minulý měsíc vedoucí ekonomové sdělili kolegům na zasedání výboru pro udržitelnost dluhu, že veřejnost nebyla informována o tom, jak drahá bude čistá nula. Sir Dieter Helm, profesor hospodářské politiky na Oxfordské univerzitě, uvedl, že tento proces bude „mnohem, mnohem dražší, než si lidé představují“

---

Pozn: Všechny doprovodné obrázky (slajdy) byly automaticky vygenerovány na základě obsahu textu.

Pozn. GWPF zahrnují a nebo jsou v podstatě „popírači“, na druhou stranu dobře vědí, že banky na reálnou transformaci nepůjčí těm podnikům, které z technologické podstaty nemají šanci uspět, protože se obávají, že své peníze nedostanou zpět. Je diskutabilní zda odrbávat masy kvůli nákladné a možná i nereálné transformaci železáren na bezemisní, když lze částečně najít alternativy. Problém alternativ (ve skutečnosti je to v pořádku, ale…) je v tom, že vyřadí z trhu firmy zatížené emisemi, a to včetně aktiv, se kterými mnozí počítali v důchodovém pilíři.

Často slýcháme jurodivé výkřiky zleva o „nerůstu“ – obvykle je říkají ti, kterým uniklo, že podstatná část evropských důchodů a příjmu budoucích důchodců se odvíjí od tržní hodnoty akcií, výnosů a dividend firem jejichž akcie drží jednotlivci nebo různé důchodové fondy. Lidé a zejména důchodci JSOU existenciálně závislí na fungování firem. a to i v případě, že pobírají důchod od státu, protože vždy jde o prostředky, na které firmy vydělaly – ať už jsou odvedeny formou odvodů, daní a nebo dividend. Požadovat nerůst – to je převrácení Titaniku – je v podstatě vzkazem „necháme vás na holičkách – zlikvidujeme vaše důchody, protože nevěříme, že si problémy v budoucnu poradíme.

Na druhou stranu, neopodstatněný optimismus, příliš často prezentovaný znečišťovateli všeho druhu, který říká „Už zítra najdeme technologii, která…“, je jen odkladem řešení, a odklad je jen sofistikovaný způsob odmítnutí a pokračování v neudržitelné trajektorii, která navede pomyslný Titanik na smrtící kru. Ano, průlomové a disruptivní technologie se objevují, ale v takovém případě narazíme nejen na limity volných dostupných financí, ale především na limit dostupné pracovní síly a dostupného času.

Doporučení: nečekejte, že vás stát spasí. Politik, který slibuje řešení, není zárukou. Čím dřív začnete u sebe a své firmy, tím méně vás zaskočí jak politické nesmysly, tak vývoj situace. Resilience vůči klimatické změně je resiliencí na konkrétní politické reprezentaci.